Zušlechťování textilií
Zušlechťování textilií je souhrnný pojem pro procesy, které slouží ke zlepšení vzhledu a ke zvýšení hodnoty textilie.[1]
Naprostá většina textilií se zušlechťuje průmyslovým způsobem v zušlechťovacích provozech, zvaných také úpravny textilu, jen nepatrná část se provádí v manufakturách[2] nebo amatérsky.[3]
Technologie zušlechťování
[4] Technologie zušlechťování se zakládá na pracovních postupech, kterými se mění fyzikální a chemické vlastnosti textilních materiálů v závislosti na
- chemických reakcích spolu s použitým strojním zařízením nebo
- výhradně na použitém strojním zařízení
Za základní technologie se obvykle pokládají:
- Předúprava
- Vlastní zušlechťování : barvení a potiskování
- Finální úprava
Předúprava
[5][6] K předúpravě patří zejména
Odšlichtování,praní, vyvářka, bělení,mercerování, požehování.
Ve zvláštních případech např.: (u vlny) karbonace, valchování, (u hedvábí) odkližování a zatěžování, fixace syntetických vláken, optické zjasňování
Barvení
[4]Technologie barvení je závislá zejména na
- Materiálovém složení (přírodní, umělá vlákna, směsi) a formě textilie (vlákenné vločky, pramen,tkanina, pletenina, netkané textilie, krajkovina, koberec, hotový oděv)
- Druhu barviva.
Několik tisíc druhů syntetických textilních barviv je zařazeno na základě chemické struktury a barvířských vlastností do tzv. Colour Index, výběr barviva je jedno ze základních kritérií k určení technologie barvení.
- Struktuře procesu barveni a strojním zařízení
Stroje pro
- Diskontinuální barvení: vany, aparáty, džigr, hašple, fulár
- Polokontinuální b.: pad-jig, pad-roll, termosol-džigr aj.
- Kontinuální b.: pad-steam, termosol, hot-oil aj.
Výrobní náklady na barvení
Ve jedné studii z roku 2018 byly porovnány výrobní náklady na barvení bavlněných tkanin a pletenin reaktivními barvivy ve 12 státech s významným textilním průmyslem. Proces barvení (od předúpravy až po výstupní kontrolu) stál v USD/kg:
Materiál | Proces | Náklady USD/kg nejnižší ------nejvyšší |
tkanina 190 g/m | kontinuální | 0,30 ------0,50 |
pletenina single jersey | kontinuální | 1,02 ------ 1,89 |
pletenina single jersey | diskontinuální | 1,17 ------ 2,13 |
(Nejnižší náklady byly zjištěny ve všech případech ve Vietnamu, nejvyšší v Itálii).[7]
Potiskování
[4]Pasta z různých druhů barviv, nejčastěji z pigmentů, se aplikuje jako přímý, leptavý nebo rezervový tisk.
Schéma postupu výroby: příprava pasty – tisk – sušení – fixace – praní
Tiskařské techniky používané v 21. století:
- Válcový tisk (vzory vyryté do měděného válce)
- Filmový t. (ploché nebo rotující šablony, přes které se tiskne barvivo)
- Transferový t. (vzor se přenáší z papírové podložky)
- Digitální t. (barva se stříká přímo na textilii)
Finální úprava
[4]Účel: zlepšení užitných vlastností a zvýšení prodejnosti výrobku
Mechanické úpravy
Kalandrování, mandlování, lisování, fixace, dekatování, počesávání, postřihování aj.
prováděné na speciálních strojích nebo aparátech
Chemické úpravy
Síťování, nemačkavá, hydrofobní, oleofobní, tužicí, antistatická, nehořlavá, hygienická, protimolová, neplstivá, matování, kašírování aj.
Způsoby nanášení úpravnických prostředků:
Vytahování z lázně, napouštění, flačování, nánosování, postřik, posyp
Výrobní náklady na zušlechťování
Odhad procentuálních podílů na nákladech na zušlechťování (na začátku 21. století):[8]
Druh nákladů | Podíl v % |
Personál | 42 |
Barviva a chemikálie | 29 |
Energie | 12 |
Voda | 6 |
Ochrana živ. prostředí | 6 |
Údržba | 5 |
Celosvětová roční spotřeba text. barviv obnášela na konci 20. století cca 400 000 tun,[9] váha chemikálií spotřebovaných k zušlechťování se udává se 7,7 % z váhy zpracované textilie, na kterých se podílí předúprava 22, barvení a tisk 26 a finální úprava 52 %.[8] Hodnota celosvětově spotřebovaných textilních chemikálií dosáhla v roce 2020 cca 21 miliard USD.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 396
- ↑ Coir Fibre Processing [online]. fao, 2023 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mordant and Mummies [online]. Shepherd, 1970 [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 865–1168
- ↑ Machaňová: Předúprava textilií I, TU Liberec 2005, ISBN 9788070839713
- ↑ Choudhury: Textile Preparation and Dyeing, Science Publishers 2006, ISBN 9781578084043
- ↑ International Production Cost [online]. ITMF, 2019 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sustainable Dyeing and Finishing [online]. Textile World, 2011-03-11 [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Klasifikace a základní vlastnosti barviv [online]. UOCHT, 2017 [cit. 2017-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-08.
- ↑ Textile Chemicals Market [online]. Textile Wertschöppfungskette, 2021 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (německy)