Zušlechťování textilií

Zušlechťování textilií je souhrnný pojem pro procesy, které slouží ke zlepšení vzhledu a ke zvýšení hodnoty textilie.^[1]

Naprostá většina textilií se zušlechťuje průmyslovým způsobem v zušlechťovacích provozech, zvaných také úpravny textilu, jen nepatrná část se provádí v manufakturách^[2] nebo amatérsky.^[3]

^[4] Technologie zušlechťování se zakládá na pracovních postupech, kterými se mění fyzikální a chemické vlastnosti textilních materiálů v závislosti na

- chemických reakcích spolu s použitým strojním zařízením nebo

- výhradně na použitém strojním zařízení

Za základní technologie se obvykle pokládají:

• Předúprava
• Vlastní zušlechťování : barvení a potiskování
• Finální úprava

^[5][6] K předúpravě patří zejména

Odšlichtování,praní, vyvářka, bělení,mercerování, požehování.

Ve zvláštních případech např.: (u vlny) karbonace, valchování, (u hedvábí) odkližování a zatěžování, fixace syntetických vláken, optické zjasňování

^[4]Technologie barvení je závislá zejména na

• Materiálovém složení (přírodní, umělá vlákna, směsi) a formě textilie (vlákenné vločky, pramen,tkanina, pletenina, netkané textilie, krajkovina, koberec, hotový oděv)
• Druhu barviva.

Několik tisíc druhů syntetických textilních barviv je zařazeno na základě chemické struktury a barvířských vlastností do tzv. Colour Index, výběr barviva je jedno ze základních kritérií k určení technologie barvení.

• Struktuře procesu barveni a strojním zařízení

Stroje pro

- Diskontinuální barvení: vany, aparáty, džigr, hašple, fulár

- Polokontinuální b.: pad-jig, pad-roll, termosol-džigr aj.

- Kontinuální b.: pad-steam, termosol, hot-oil aj.

Ve jedné studii z roku 2018 byly porovnány výrobní náklady na barvení bavlněných tkanin a pletenin reaktivními barvivy ve 12 státech s významným textilním průmyslem. Proces barvení (od předúpravy až po výstupní kontrolu) stál v USD/kg:

(Nejnižší náklady byly zjištěny ve všech případech ve Vietnamu, nejvyšší v Itálii).^[7]

^[4]Pasta z různých druhů barviv, nejčastěji z pigmentů, se aplikuje jako přímý, leptavý nebo rezervový tisk.

Schéma postupu výroby: příprava pasty – tisk – sušení – fixace – praní

Tiskařské techniky používané v 21. století:

• Válcový tisk (vzory vyryté do měděného válce)
• Filmový t. (ploché nebo rotující šablony, přes které se tiskne barvivo)
• Transferový t. (vzor se přenáší z papírové podložky)
• Digitální t. (barva se stříká přímo na textilii)

^[4]Účel: zlepšení užitných vlastností a zvýšení prodejnosti výrobku

Kalandrování, mandlování, lisování, fixace, dekatování, počesávání, postřihování aj.

prováděné na speciálních strojích nebo aparátech

Síťování, nemačkavá, hydrofobní, oleofobní, tužicí, antistatická, nehořlavá, hygienická, protimolová, neplstivá, matování, kašírování aj.

Způsoby nanášení úpravnických prostředků:

Vytahování z lázně, napouštění, flačování, nánosování, postřik, posyp

Odhad procentuálních podílů na nákladech na zušlechťování (na začátku 21. století):^[8]

Celosvětová roční spotřeba text. barviv obnášela na konci 20. století cca 400 000 tun,^[9] váha chemikálií spotřebovaných k zušlechťování se udává se 7,7 % z váhy zpracované textilie, na kterých se podílí předúprava 22, barvení a tisk 26 a finální úprava 52 %.^[8] Hodnota celosvětově spotřebovaných textilních chemikálií dosáhla v roce 2020 cca 21 miliard USD.^[10]