Zubatého mlýn
| Zubatého mlýn | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
V současné době sídlo firmy Delfi | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1584 |
| Přestavba | 1921 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Václav Záruba z Hustiřan, Albrecht z Valdštejna, Harrachové, rod Riegrů, rod Zubatých |
| Současný majitel | Delfi Rehab, spol. s r. o. |
| Poloha | |
| Adresa | Dolní Štěpanice 104, Benecko,  Česko |
| Souřadnice | 50°37′57,5″ s. š., 15°31′11,3″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zubatého mlýn (známý též jako Panský mlýn) je zaniklý vodní mlýn na potoce Cedron v Dolních Štěpanicích. Dnes v budově sídlí firma Delfi.
Historie
Mlýn je jedním z nejstarších v Podkrkonoší. První písemná zmínka o stavbě je z roku 1584, avšak je pravděpodobné, že mlýn existoval dávno před tímto datem.[1] V tento rok je mlýn uváděn o počtu čtyř moučných kol a jednoho stupního. Roku 1642 byl štěpanický mlýn se svými čtyřmi vodními koly největším na celém panství.[2]
Prvním písemně dochovaným nájemcem byl v první polovině 17. století jistý Daniel Zelinka. V letech 1660–1728 je mlýn spjat s rodem Antošů. Prvním z tohoto rodu byl Jiřík Antoš, který mlýn koupil roku 1660. Roku 1707 pak přechází nájem do rukou France Köllera. Ten si však postavil nový mlýn na Cedronu a tak roku 1714 mlýn předal Janu Gengelovi. V roce 1733 se majitelem mlýna stává Kryštof Rieger, který mlýn koupil za 2000 Zlatých.
Roku 1807 získal mlýn v dražbě Jan Zubatý starší. V roce 1831 mlýn odkupuje od otce Jan Zubatý mladší, který na mlýně hospodařil třicet let. Když Jan Zubatý mladší začal projevovat zájem o politiku, přepsal v roce 1861 mlýn na svého syna Jana Zubatého nejmladšího.
Roku 1908 již mlýn nefunguje a je přeměněn na mandl. Vlastníkem se stal zeť Jana Zubatého nejml. Otakar Hrubý, který mlýn prodal textilnímu velkopodnikateli Františku Brůnovi ml. Ten budovu rozšířil, nechal přidat česárnu flanelu, úpravnu zboží či dynamo na výrobu elektřiny. Po komunistickém převratu byla budova Františku Brůnovi zabavena a předána národnímu podniku Kapnar pro výrobu kapesníků.
V současnosti v budově sídlí firma Delfi Rehab, spol. s r. o.[3]
Seznam správců/majitelů
- Adam z Valdštejna (1599–1606)
- Václav Záruba mladší z Hustiřan (1606–1623)
- Albrecht z Valdštejna (1628–1632)
- Otto Bedřich z Harrachu (1632–1639)
- kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1639–1660) – spravuje panství do dospělosti Ottova syna Ferdinanda Bonaventury
- Jiřík Antoš (1660–?)
- Franc Köller (1707–1714) – správce mlýna
- Jan Gengel (1714–1733) – správce mlýna
- Kryštof Rieger (1733–1807)
- Jan Zubatý starší (1807–1831)
- Jan Zubatý mladší (1831–1861)
- Jan Zubatý nejmladší (1861–?)
- Otakar Hrubý
- František Brůna (?–1948)
- Národní podnik Kapnar
- Delfi Rehab, spol. s r. o..
Odkazy
Reference
- ↑ Vejtah krátký a summovní z register správních panství štěpanického. Anno 1584. Orig. Österreichisches Staatsarchiv Wien, AVA, fond Familienarchiv Harrach, Fasc. 182.
- ↑ ŠPRÁCHAL, Přemysl. CEDRON A MLÝNY NA NĚM. Posel zpod Žalého. Benecko, 2018, XXVIII.(5), 40.
- ↑ GERSTNER Miloš, ŠPRÁCHAL Pavel: Mlýny a další vodní díla na potoce Cedronu a na Benecku
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“