Zuiderzeewerken
Zuiderzeewerken je názvem rozsáhlého projektu, který spočíval v přehrazení mořského zálivu Zuiderzee, díky kterému se ze zálivu stalo umělé přehradní jezero, dále pak výstavbě polderů a vysušení části tohoto jezera. Sestával z kombinace hrází, odvodňovacích a melioračních opatření, přečerpávacích stanic. Poprvé byl projekt představen roku 1891, poslední související stavební činnost skončila v roce 1975, tzn. že toto gigantické vodohospodářské dílo vznikalo déle než tři čtvrtiny století. Během projektu vznikla jezera IJsselmeer, Markermeer a několik takzvaných „okrajových jezer“ Randmeren.
Historie projektu
Ideje o přehrazení Zuiderzee se objevovaly již od 17. století, ale jejich realizace nebyla vzhledem k tehdejšímu technickému pokroku možná. Plány z druhé poloviny 19. století byly již realizovatelné. Roku 1891 představil vodohospodář a politik Cornelis Lely svůj projekt, který byl základem pro realizaci Zuiderzeewerken. Ten zahrnoval především uzavírací hráz spojující Severní Holandsko s Frískem a oddělující Waddenzee od původního mořského zálivu, ze kterého se stalo sladkovodní jezero IJsselmeer, a dále pět velkých polderů. Proti se stavěli rybáři žijící na pobřeží Zuiderzee, avšak po povodních v zimě 1916 nizozemská vláda projekt definitivně schválila dne 14. července 1918. Hlavními argumenty bylo:[1]
- zlepšení protipovodňové ochrany – pobřeží původního Zuiderzee bylo dlouhé 300 km, kdežto uzavírací hráz 30 km, což podstatně snížilo nebezpečí povodní přicházejících od volného moře
- zvýšení zemědělské produkce – během 1. světové války byl v Nizozemsku nedostatek potravin, podpora zemědělství byla velkou prioritou
- lepší řízení vodního hospodářství – hladina v jezeře IJsselmeer se dala lépe regulovat, zabránilo se zasolování půdy
- rozšíření silniční komunikace – výstavba nových silnic po hrázích polderů.
Přehled stavebních akcí
Projekt | Délka hráze (km) | Rozloha (ha) | Zahájení stavby | Dokončení stavby[2] | Odvodnění území[2] |
---|---|---|---|---|---|
hráz Amsteldiepdijk | 2,5 | — | 1920 | 31. července 1924 | — |
hráz Afsluitdijk | 32 | — | 1927 | 23. května 1932 | — |
polder Andijk (pilotní projekt) | 1,9 | 40 | 1926 | začátek 1927 | 27. srpna 1927 |
polder Wieringermeer | 18 | 20 000 | 1927 | 27. červenec 1929 | 31. srpna 1930 |
polder Noordoostpolder | 55 | 48 000 | 1936 | 13. prosince 1940 | 9. září 1942 |
polder Oostelijk Flevoland | 90 | 54 000 | 1950 | 13. září 1956 | 29. června 1957 |
polder Zuidelijk Flevoland | 70 | 43 000 | 1959 | 25. října 1967 | 29. května 1968 |
hráz Houtribdijk | 28 | — | 1963 | 27. září 1975 | — |
polder Markerwaard | 28 | 41 000 | z realizace polderu sešlo, v jeho prostoru se nachází jezero Markermeer |
U polderů Noordoostpolder a Wieringermeer, které byly zbudovány přímým navázáním na okolní pevninu, bylo pozorováno snížení hladiny podzemní vody na původním území, což vedlo k jeho vysoušení a snížení úrodnosti. Zachováním dostatečně široké vodní plochy mezi původním pobřežím a novým polderem (takzvaná „okrajová jezera“ Randmeren) zůstal vodní režim původního pobřežního území nepozměněný a vodní hospodářství polderu je zcela nezávislé. Tento princip byl použit u polderů Oostelijk Flevoland a Zuidelijk Flevoland.
Oproti původnímu plánu, který počítal s výstavbou pěti hlavních polderů, bylo v průběhu prací odstoupeno od realizace polderu Markerwaard, když se pozornost a peněžní prostředky nizozemské vlády přesunuly na výstavbu protipovodňových hrází v Zeelandu (Deltawerken).[3] Nově získané území rozlehlých polderů (Noordoostpolder, Wieringermeer a dvojpolder Flevopolder sestávající z Zuidelijk Flevoland a Oostelijk Flevoland) o celkové rozloze 1650 km² poskytlo projektantům různých oborů jedinečný prostor pro realizaci rozsáhlých projektů krajinného a městského inženýrství při formování nové kulturní krajiny.[4] Většina území polderů (1650 km², což představuje přibližnou rozlohu okresu České Budějovice) je využívána pro zemědělství, v menší míře plní sídelní, industriální a ekologické funkce (především polder Zuidelijk Flevoland).[5]
V roce 2016 byl spuštěn projekt Marker Wadden (již mimo projekt Zuiderzeewerken), který sestává z realizace skupiny umělých ostrovů ve východní části původně zamýšleného polderu Markerwaard v blízkosti hráze Houtribdijk. Důvodem výstavby ostrovů je zvýšení ekologické hodnoty území. Ostrovy nebudou zastavěny či zemědělsky využívány – mají vytvořit biotop podobný wattovému pobřeží, ale bez slapových jevů, protože Markermeeer není spojené s otevřeným mořem. V roce 2018 zde byl vyhlášen národní park Nieuw Land zahrnující i část polderu Zuidelijk Flevoland.
Fotogalerie
Zajímavost
Projekt Zuiderzeewerken byl společně s Deltawerken v roce 1995 zařazen mezi „sedm moderních divů světa“ vybraných Americkou společností stavebních inženýrů (ASCE).
Odkazy
Reference
- ↑ Bronnen voor leerlingen - Het Zuiderzeeproject [online]. Nieuw Land [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-28. (nizozemsky)
- ↑ a b Atlas van het IJsselmeergebied [online]. Ministerie van Infrastructuur en Waterstaat [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Bronnen voor leerlingen - De Markerwaard [online]. Nieuw Land [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-28. (nizozemsky)
- ↑ Niederländischer Städtebau im 20. Jahrhundert am Beispiel der IJsselmeerpolder [online]. Wahlfacharbeit in Sozial- und Wirtschaftsgeschichte bei Dr. A. Eisinger - Samuel Scherrer, Katrin Albrecht [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
- ↑ IJsselmeer Polders [online]. Britannica [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
Související hesla
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zuiderzeewerken na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Construcción del dique 01 (Holanda)
Afsluitdijk met standbeeld ir Cornelis Lely
Satellite image of the Flevopolder in the Netherlands. Technically, the Flevopolder consists of Zuidelijk Flevoland (Southern Flevoland), Oostelijk Flevoland (Eastern Flevoland) and the Noordoostpolder (North Eastern Polder). This image shows Southern and Eastern Flevoland.
Proposal for the Zuiderzeewerken.
Autor: Copernicus Sentinel-2, ESA, Licence: CC BY-SA 3.0 igo
Date: 2018-06-30
Sensor: MSI on Sentinel-2A
Resolution: 20m
RGB Composites: True color, Band 4-3-2