Zuni (raketa)
Zuni FFAR | |
---|---|
Raketa Zuni vystavená ve Steven F. Udvar-Hazy Center | |
Typ | letecká neřízená raketa |
Místo původu | USA |
Historie služby | |
Ve službě | 1957–dosud |
Používána | Ozbrojené síly Spojených států amerických Francouzské letectvo Ukrajinské letectvo |
Války | válka ve Vietnamu rusko-ukrajinská válka |
Historie výroby | |
Navrženo | 1950 |
Výrobce | China Lake |
Výroba | 1955–dosud |
Základní údaje | |
Hmotnost | 48,5 kg[1] |
Délka | 2 790 mm[1] |
Ráže | 127 mm |
Princip střelby | raketový motor na tuhé palivo |
Rychlost | 400 m/s[1] |
Účinný dostřel | 8 km[1] |
Zuni Folding-Fin Aircraft Rocket (Zuni FFAR, ~ raketa s výklopnými stabilizátory „Zuni“), častěji známá pouze jako Zuni,[p. 1] je neřízená raketa vzduch-země ráže 127 mm (5 palců) používaná od roku 1957 americkými ozbrojenými silami jako nástupce rakety HVAR. Může být vybavena různými hlavicemi, včetně nesoucích metalizované antiradarové rušicí pásky (chaff).[p. 2] Raketa Zuni může být nesena na různých typech závěsníků, ale nejčastěji je odpalována z čtyřnásobné raketnice LAU-10. Současná verze, Mk.71, má ráži 130 mm (5,12 palce).[p. 3]
Historie nasazení
V době války ve Vietnamu během náletu na severovietnamské letiště Kép nedaleko Hanoje 1. května 1967 ostřeloval Lt.Cdr. T. R. „Ted“ Swartz z perutě VA-76, operující z paluby USS Bon Homme Richard, raketami Zuni letadla na zemi, když mu jeho číslo oznámilo, že se za ocasem jeho stroje Douglas A-4C Skyhawk (BuNo 148609) nachází MiG-17. Swartzovi se podařilo dostat do polohy za MiGem, načež vypálil zbývající rakety Zuni, kterými vietnamský letoun srazil k zemi. Swartz, za akci později vyznamenaný medailí Silver Star, tak dosáhl jediného sestřelu MiGu neřízenými raketami za celou vietnamskou válku a jediného sestřelu na Skyhawku ve službách ozbrojených sil Spojených států.[3]
Dne 29. července 1967 způsobil náhodný odpal rakety Mk.32 Zuni katastrofální požár na letadlové lodi USS Forrestal, v jehož důsledku zemřelo 134 námořníků.[2][4][5] Jedním z přeživších byl pozdější politik John McCain, který z hořícího letadla unikl skokem přes rozlité palivo. O dva roky později požár na USS Enterprise, také způsobený závadou rakety Zuni, vedl ke smrti 27 osob.[5]
V současné době je tato raketa užívána například na letounech A-10 Thunderbolt II a F/A-18 Hornet. Společnost MBDA vyvinula také laserově naváděnou verzi.
Během ruské invaze na Ukrajinu byly na začátku roku 2023 rakety Zuni dodány z USA leteckým silám Ukrajiny, které je integrovaly do výzbroje bitevních letounů sovětského původu Suchoj Su-25.[6][7]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Název je odvozen od jména severoamerického etnika Zuni.
- ↑ Původně v 50. letech 20. století vznikla i hlavice s distančním zapalovačem, s předpokladem nasazení jako neřízené rakety vzduch–vzduch, například proti rozměrnějším bombardérům.[1]
- ↑ Pro raketu Zuni neexistuje žádné fixní označení, čísla verzí obvykle odkazují k verzi motoru.[2]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zuni (roquette) na francouzské Wikipedii a Zuni Folding-Fin Aircraft Rocket na polské Wikipedii.
- ↑ a b c d e Popelínský a Kodeš 1997, s. 229.
- ↑ a b PARSCH, Andreas. Directory of U.S. Military Rockets and Missiles: Appendix 4: Undesignated Vehicles [online]. [cit. 2023-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MERSKY, Peter. US Navy and Marine Corps A-4 Skyhawk Units of the Vietnam War. 1. vyd. Oxford: Osprey, 2007. 112 s. (Combat Aircraft; sv. 069). Dostupné online. ISBN 978-1-84603-181-6. Kapitola Heaviest action and greatest losses, s. 42–43. (anglicky)
- ↑ LERT, Frédéric; PEZON, Salvatore. Emergency: Les histoires authentiques de l'aéronautique. Svazek 3. Paris: Zéphyr Éditions, 2012. ISBN 978-2-36118-048-5. S. 90. (francouzsky)
- ↑ Juliusz Sabak. Ukraiński Su-25 z amerykańskimi rakietami. defence24.pl [online]. defence24.pl, 2023-05-02. Dostupné online. (polsky)
- ↑ LAGNEAU, Laurent. Les avions d'attaque Su-25 ukrainiens peuvent désormais utiliser des roquettes américaines "Zuni". Zone Militaire [online]. 2023-05-02 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (francouzsky)
Literatura
- POPELÍNSKÝ, Lubomír; KODEŠ, Vladimír, 1997. Střelecká a raketová výzbroj letadel. 1. vyd. Praha: Naše vojsko. 288 s. ISBN 80-206-0531-2. Kapitola 4.3.1 Neřízené rakety, s. 229.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zuni na Wikimedia Commons
- Zuni na www.valka.cz
Média použitá na této stránce
Autor: Cliff, Licence: CC BY 2.0
U.S. Navy Zuni was an improved version of the HVAR (High Velocity Aircraft Rocket), also called the Holy Moses, which was used during World War II as an air-to-surface weapon. The Zuni had a greater velocity than the HVAR, more penetrating power, and longer range. The Zuni's fins automatically unfolded when the missile left its launcher. The Zuni was designed for use against enemy bombers, pillboxes, gun emplacements, trains, vehicle convoys, ammunition dumps, and small ships. The Zuni was very inexpensive, costing about $400 each, and served as both an air-to-surface and air-to-air missile. It was used to the 1980s. Steven F. Udvar-Hazy Center.
A U.S. Navy McDonnell F-4B-16-MC Phantom II (BuNo 151408) of Fighter Squadron 143 (VF-143) "Pukin´ Dogs" firing 12.7 cm (5 in) "Zuni"-rockets during an exercise in 1964. VF-143 was assigned to Attack Carrier Air Wing 14 (CVW-14) aboard the U.S. aircraft carrier USS Constellation (CVA-64) from 5 May 1964 to 1 February 1965. Aircraft of CVW-14 were among the first to fly strikes in the Vietnam War on 5 August 1964.