Zuzana Mináčová
Zuzana Mináčová | |
---|---|
Zuzana Mináčová | |
Narození | 24. září 1931 (92 let) Bratislava Československo |
Povolání | fotografka |
Děti | Matej Mináč |
Ocenění | Pribinův kříž I. třídy (2022; Reduta) |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zuzana Mináčová, rozená Silbersteinová, pak Severová, (26. září 1931, Bratislava) je slovenská fotografka.
Životopis
Narodila se v rodině židovského lékaře v Bratislavě. Během války se rodina skrývala. Ve třinácti letech, v roce 1944, byla po udání se svou o tři roky starší sestrou odvlečena nejprve do sběrného tábora v Seredi a poté do koncentračního tábota v Osvětimi. Pak se se sestrou dostaly do pracovního tábora ve Vrchlabí, kde se v květnu 1945 dočkaly osvobození a mohly se vrátit do Bratislavy. Rodiče, kteří byli během války ukrytí jinde, také přežili a otec se po válce mohl vrátit k lékařské profesi.[1]
Rozhodla se stát fotografkou a tři roky studovala na střední škole uměleckého průmyslu. Po obdržení výučního listu školu opustila a začala pracovat ve filmových ateliérech v Bratislavě. V roce 1951 se provdala za Jána Mináče, bratra spisovatele Vladimíra Mináče. V roce 1953 se jim narodil syn Ján, který se stal profesorem matematiky na univerzitě v Kanadě, a v roce 1961 syn Matej, který se stal filmovým režisérem.[1]
V roce 1993 se Zuzana Mináčová odstěhovala ze Slovenska do Prahy, aby unikla nacionalistickým náladám, které jí připomínaly období Tisa.[1]
Dílo
Pravidelně fotografuje na karlovarském filmovém festivalu. Vytvořila celou řadu fotografických cyklů (Čas, Čekání, Herecké portréty, Hra, Návštěva, Souvislosti, Stromy, Zastavení na cestě).[2] V roce 1996 vytvořila knihu portrétů Rekonstrukce rodinného alba jako vzpomínku na své příbuzné, z nichž většina zahynula za války v koncentračních táborech. Modelem byli příbuzní a přátelé, kteří podle jejích vzpomínek ztělesnili příbuzné, po nichž nezůstaly dochované žádné fotografie.[1]
Publikace
- MINÁČOVÁ, Zuzana. Rekonstrukce rodinného alba. [s.l.]: Chemapol Group, 1997. 84 s. Dostupné online. ISBN 80-238-1345-5.
- FORMÁČKOVÁ, Marie; MINÁČOVÁ, Zuzana. Život fotografky. [s.l.]: W.I.P., 2013. 254 s. ISBN 978-80-905490-0-5.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d GREŠLOVÁ, Dagmar. Zuzana Mináčová [online]. 2006-07 [cit. 2021-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-25.
- ↑ ,,Cesta ke svobodě” – výstava fotografky Zuzany Mináčové [online]. Městská část Praha 5, 2019 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Zuzana Mináčová (2017)