Zuzka Zguriška

Zuzka Zguriška
Rodné jméno	Ľudmila Dvořáková
Narození	13. dubna 1900 Myjava
Úmrtí	24. září 1984 (ve věku 84 let) Praha
Povolání	spisovatelka, dramatička, učitelka a překladatelka
Alma mater	Univerzita Komenského v Bratislavě
Žánr	próza
Ocenění	zasloužilý umělec
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zuzka Zguriška, vlastním jménem Ľudmila Dvořáková, rozená Šimonovičová (13. dubna 1900, Myjava – 24. září 1984, Praha, Československo), byla slovenská prozaička, dramatička a překladatelka.

Životopis

Narodila se v učitelské rodině a vzdělání získávala v Myjavě, Modre, jeden ročník absolvovala v Himmelkrone (Bavorsko), později studovala na učitelském ústavu v maďarském Hódmezővásárhelyi, odtud přestoupila na učitelský ústav v srbské Subotici, nakonec maturovala v roce 1920 v Ústavu ke vzdělání učitelek v Brně. V letech 1920-24 pracovala jako učitelka na Myjavě, vdala se a přestěhovala do Bratislavy, kde žila až do roku 1945. Během druhé světové války vystudovala filozofickou fakultu Univerzity Komenského, obor filozofie a dějiny umění. V roce 1945 se přestěhovala s manželem do Prahy. V letech 1949-1951 pracovala na Barrandově jako filmová scenáristka, pak se věnovala literární činnosti. V roce 1960 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně.

Tvorba

Své první dílo zveřejnila v roce 1922 v Slovenském deníku a postupně začala přispívat i do dalších časopisů a deníků (Dělnické noviny, Živena, Elán, Slovenské pohledy a další). Spolupracovala také s Československým rozhlasem, který pravidelně uveřejňoval její díla, věnovala se i divadlu, ale ze zdravotních důvodů odmítla stálé angažmá, přestože měla jako herečka velký úspěch (vystupovala i v Slovenském národním divadle). Ve svých literárních dílech se snažila představit rázovitý svět myjavských kopanic, který podávala z té humornější stránky. V krátkých literárních útvarech zachytila mnoho charakteristických stránek života v svém rodném kraji, vykreslila mnoho zajímavých postav a použila také mnoho humorných příhod. Při psaní vycházela z vlastních poznatků a zážitků.

Dílo

Próza pro dospělé

• 1929 – Obrázky z kopaníc (Obrázky z kopanic, sbírka povídek, Praha, L. Mazáč)
• 1931 – Španielske pohľadnice (Španělské pohlednice, Praha, Bratislava J. Otto)
• 1932 – Dvanásť do tucta (Dvanáct do tuctu, sbírka povídek, Turčianský svätý Martin, Matica slovenská)
• 1932 – Pangart (V Bratislave, Bratislavskí bibliofilovia R. Ambrovič, Eduard Figura, Karol Jaroň, Ľudovít Kočiš, Jozef Kučera, Jaroslav Manšingr a Jožo
• 1935 – Ženich s mašinou, sbírka povídek
• 1938 – Bičianka z doliny (román, V Turčianskom Sv. Martine, Matica slovenská)
• 1943 – Svatba, Humoreska
• 1947 – Hostina, Humoreska
• 1949 – Metropola pod slamou (Metropole pod slámou, román, 1. díl trilogie, Bratislava, Práca)
• 1954 – Mestečko na predaj (Městečko na prodej, román, 2. díl trilogie, Bratislava, Slovenský spisovateľ)
• 1957 – Na veselej hostine (Na veselé hostině, výběr z pohádek, ilustr. Štefan Bednár, Bratislava, Mladé letá)
• 1957 – Podobizny (Humoreska, Bratislava, Slovenský spisovateľ)
• 1959 – Zbojnické chodníčky (román, 3. díl trilogie, Bratislava, Slovenský spisovateľ)
• 1962 – Husitská nevesta (Husitská nevěsta, Bratislava, Mladé letá)
• 1967 – Manželstvo na úver (Manželství na úvěr, román, Bratislava, Slovenský spisovateľ)
• 1972 – Strminou liet (paměti, Bratislava, Slovenský spisovateľ)

Próza pro děti a mládež

• 1922 – Při muzice, pohádka
• 1962 – Husitská nevěsta, historický román (1. díl dilógie)
• 1982 – Králova zajatkyně, historický román (2. díl dilógie)

Divadelní hry

• 1967 – Mor na farmě, veselohra

Překlady

• 1955 – Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzka Zguriška na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zuzka Zguriška na Wikimedia Commons
• Litcentrum - biografické údaje Archivováno 5. 10. 2010 na Wayback Machine.