Zvědavá ulička
Zvědavá ulička | |
---|---|
Umístění | |
Stát | Česko |
Město | Jilemnice |
Poloha | 50°36′33,64″ s. š., 15°29′56,63″ v. d. |
Napojené ulice | Komenského, K Břízkám, Jana Harracha, Studentská, Ve Vrbičkách |
Historie | |
Datum vzniku | 1788 |
Další údaje | |
Délka | 524 m |
PSČ | 514 01 |
Kód ulice | 545732 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zvědavá ulička je ulice v Jilemnici, známá díky svým typickým podkrkonošským roubenkám. Název uličky vychází z faktu, že domy na západní straně jsou za sebou postaveny tak, aby každý další byl posunut o jednu okenní osu blíž do ulice a díky tomu mohli obyvatelé každé roubenky pozorovat dění na hlavní třídě.[1]
Historie
Zvědavá ulička sloužila původně jako úvozová cesta do vedlejší Mříčné.[2] Většina přízemních roubenek (vyjma domu čp. 113)[3] byla postavena po velkém požáru města v roce 1788, který zničil radnici, většinu dřevěných zámeckých budov, střechu kostela sv. Vavřince, faru, kapli svaté Alžběty a dalších 114 budov.[4] Od té doby, vyjma necitelné zásahy během komunistické totality[zdroj?], si Zvědavá ulička udržuje svou původní podobu[zdroj?].
Popis
Domy ve Zvědavé uličce jsou roubeny z mohutných trámů a spáry mezi nimi, které se nazývají lišty, jsou vyplněny mazaninou z jílu, plev a pazdeří. Trámy se původně konzervovaly volskou krví, lišty se bílily. Každý dům má ozdobně pobíjené lomenice – nejvíce zdobené v Krkonoších a Podkrkonoší.[5] Mnohá stavení byla v minulosti doplněna přístavky a u některých se změnila střešní krytina, která byla ještě na počátku 20. století výhradně šindelová. I přesto se dodnes většina chalup dochovala v památkově hodnotném stavu. Zvědavá ulička tak představuje dnes již ojedinělý doklad krkonošské roubené předměstské zástavby. V minulosti ve Zvědavé uličce žili především drobní řemeslníci – tkalci, pekaři, fiakrista, cvočkář, kartáčník a mnoho dalších. Dnes jsou všechny chalupy běžně obydlené a proto nepřístupné.
U východního vstupu do uličky stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1731 (od neznámého autora) a roste zde jilm horský, který je erbovním stromem města Jilemnice.[6]
Jihovýchodní část Zvědavé uličky končí pod „novým“ jilemnickým hřbitovem (rozděleným na tři části – katolický, evangelický a urnový), kde jsou pohřbeny významné jilemnické osobnosti, např. Jaroslav Havlíček, Zbyněk Havlíček, Jan Weiss, Bohumil Hanč nebo Jan Buchar. Nachází se zde také architektonicky zajímavá novorenesanční Haklova pohřební kaple z roku 1885.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Zvědavá ulička Jilemnice - benecko.info. www.benecko.info [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09.
- ↑ S.R.O, Jiri Cizek, Hrady cz. Zvědavá ulička, Jilemnice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ LUŠTINEC, Jan. Jilemnice. 1. vyd. Jilemnice: Paseka, 2007. ISBN 978-80-7185-824-9.
- ↑ Zvědavá ulička – Jilemnice. www.region-krkonose.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Turistika cz. Jilemnice – Zvědavá ulička. www.turistika.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zvědavá ulička na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Erben, Licence: CC BY-SA 3.0
Zimní pohled na střední část uličky se soškou Jana Nepomuckého před čp. 110.