Zvěrotický tunel

Zvěrotický tunel
jižní portál tunelu během výstavby v roce 2021
jižní portál tunelu během výstavby v roce 2021
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka370 m
Výstavba
Otevřenílistopad 2022
Lokalizace
Souřadnice49°15′55,01″ s. š., 14°43′50,04″ v. d.
Zvěrotický tunel
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zvěrotický tunel je dvoukolejný železniční tunel v km 64,510 železniční trati Praha – České Budějovice (součást IV. železničního koridoru) v úseku a přeložce Soběslav – Doubí u Tábora na území obce Zvěrotice.[1][2] Pravidelný provoz po obou kolejích tunelu začal v listopadu 2022.[3]

Historie

Železniční trať České Budějovice – Praha byla uvedena do provozu společností Dráha císaře Františka Josefa v roce 1871. Část tratě byla v roce 1904 zdvoukolejněna a v roce 1971 byla zahájena její elektrizace, která byla kompletně dokončena v roce 2001.[4] V rámci modernizace IV. železničního koridoru probíhala této trati stavba dvojkolejné přeložky Soběslav – Doubí u Tábora a úprava pro rychlost vlaků na 160 km/h (respektive na až 200 km/h).[5] Na modernizovaném úseku dlouhém 8,8 km bylo zrušeno pět přejezdů a tři mosty, postaveno pět nových mostů, jeden tunel a další stavby.[6][7]

Investorem stavby byla Správa železnic, projektantem Metroprojekt Praha a výstavbu provedla Společnost Soběslav – Doubí.[pozn. 1] Stavba byla zahájena na podzim 2019,[6][7] 14. srpna 2021 proběhl tzv. den otevřené stavby na několika lokalitách přeložky trati z Doubí u Tábora do Soběslavi, mezi nimiž byl i Zvěrotický tunel.[8] Provoz v tunelu byl zahájen 11. září 2022 po jedné koleji,[9] 2. listopadu 2022 začaly vlaky využívat obě koleje.[3]

Výstavba tunelu

V původním projektu se počítalo, že Zvěrotický tunel bude ražený s hloubenými portály. Po vyhodnocení geotechnického průzkumu byla projektová dokumentace změněna na hloubený způsob.[10] Výstavbu tunelu prováděla společnost Hochtief.[2]

Tunel je situován za stanicí Soběslav v těsné blízkosti bytové zástavby s minimální vzdáleností 74 m.[11] Je veden v levostranném oblouku o poloměru 2802 m. Délka tunelu je 370 m, hloubka stavební jámy byla maximálně 15 m. Po odtěžení 133 000 m³ zeminy byla stavební jáma zabezpečena stříkaným betonem a na úseku 20 m pilotovou stěnou. Po vybetonování základových pasů a spodní klenby o délce 200 m v úseku s méně únosným podložím, bylo instalováno pojízdné bednění (betonářská forma). Ostění tunelu se skládá z 37 železobetonových pasů o délce deset metrů s kruhovým průměrem uložených na základových pasech nebo na patkách spodní klenby. Definitivní ostění má tloušťku 0,6 m. Po uložení izolační vrstvy na vnější ostění byl hotový tubus překryt zásypem o celkovém objemu 86 676 m³.[12][13] Vjezdový portál je umístěn v km 64,325, výjezdový v km 64,695.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Společnost Soběslav – Doubí je sdružení společností: STRABAG Rail a.s., EUROVIA CS a.s. a Metrostav a.s.

Reference

  1. ↑ a b Přehled tunelů v Česku / Atlas Drah Polska, Česka, Slovenska a Podkarpatské Rusi. www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Soběslav Doubí | Modernizace trati Veselí n.L. – Tábor – II.část, úsek Veselí n.L. – Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav – Doubí. sobeslav-doubi.cz [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Martin. Od 2. listopadu ze Soběslavi do Plané jezdí vlaky po obou kolejích. www.koridory.cz [online]. Koridory.cz, 2022-10-30 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ JUST, Tomáš. SUDOMĚŘICKÝ TUNEL, REALIZACE ŽELEZNIČNÍHO TUNELU V RÁMCI MODERNIZACE 4. KORIDORU. Tunely a podzemní stavby. 2015. Dostupné online. 
  5. ↑ HALLA, J. A. Sudoměřice – Votice: dotace z evropských fondů schválena [online]. 2021-01-13 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Modernizace trati Veselí n.L. - Tábor - II.část, úsek Veselí n. L. - Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav – Doubí. mapy.spravazeleznic.cz [online]. Správa železnic, 2021-07-27 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Modernizace trati Veselí n.L. –Tábor – II. část, úsek Veselí n.L. – Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav-Doubí. www.stavby.szdc.cz [online]. Správa železnic, 2019-07-25 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ Prohlídka Zvěrotického tunelu | Železniční magazín. www.zeleznicni-magazin.cz [online]. 2021-08-11 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ MARTIN. Ze Soběslavi do Plané n.L. už jezdí vlaky po přeložce, zatím po jedné koleji. Železniční koridory [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ ZOBAL, Petr. Soběslav –Doubí u Tábora. Metroprojekt informuj [online]. Metroprojekt Praha, 2020 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ HOFHANZL, Petr. Připravované investice mostních a tunelových staveb. Železniční mosty a tunely [online]. 2017-01-18 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ MAŘÍK, Libor. Tunelářské odpoledne 1/2020 tunely Mezno a Deboreč. Provozované, realizované a plánované tunely na IV. železničním koridoru. www.ita-aites.cz [online]. 2020 [cit. 2022-05-018]. Dostupné online. 
  13. ↑ MARTIN. Začala betonáž Zvěrotického tunelu. Železniční koridory [online]. 2020-08-23 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Zvěrotický tunel, jižní portál.jpg
Autor: Bilykralik16, Licence: CC BY-SA 4.0
jižní portál Zvěrotického tunelu (toho času ve výstavbě)