Zvěrotický tunel
Zvěrotický tunel | |
---|---|
![]() jižní portál tunelu během výstavby v roce 2021 | |
Základní informace | |
Stát | ![]() |
Provozní délka | 370 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 49°15′55,01″ s. š., 14°43′50,04″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Zvěrotický tunel | |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zvěrotický tunel je dvoukolejný železniční tunel v km 64,510 železniční trati Praha – České Budějovice (součást IV. železničního koridoru) v úseku Soběslav–Doubí v katastrálním území Zvěrotice.[1][2]
Historie
Železniční trať České Budějovice – Praha byla uvedena do provozu společností Dráha císaře Františka Josefa v roce 1871. Část tratě byla v roce 1904 zdvoukolejněna a v roce 1971 byla zahájena její elektrizace, která byla kompletně dokončena v roce 2001.[3] V rámci modernizace IV. železničního koridoru probíhá na této trati zdvoukolejnění a úprava pro rychlost vlaků na 160 km/h (respektive na až 200 km/h).[4] Na modernizovaném úseku dlouhém 8,8 km bylo zrušeno pět přejezdů a tři mosty, postaveno pět nových mostů, jeden tunel a další stavby.[5][6]
Investorem stavby byla Správa železnic, projektantem Metroprojekt Praha a výstavbu provedla Společnost Soběslav – Doubí.[pozn. 1] Stavba byla zahájena na podzim 2019[5][6], zahájení provozu bylo 11. září 2022 po jedné koleji a předpoklad v listopadu 2022 po obou kolejích.[7] Veřejná prohlídka hotového tunelu proběhla 14. srpna 2021.[8]
Výstavba tunelu
V původním projektu se počítalo, že tunel bude ražený s hloubenými portály. Po vyhodnocení geotechnického průzkumu byla projektová dokumentace změněna na hloubený způsob.[9] Výstavbu tunelu prováděla společnost Hochtief.[2]
Tunel je situován za stanicí Soběslav v těsné blízkosti bytové zástavby s minimální vzdáleností 74 m.[10] Je veden v levostranném oblouku o poloměru 2802 m. Délka tunelu je 370 m, hloubka stavební jámy byla maximálně 15 m. Po odtěžení 133 000 m³ zeminy byla stavební jáma zabezpečena stříkaným betonem a na úseku 20 m pilotovou stěnou. Po vybetonování základových pasů a spodní klenby o délce 200 m v úseku s méně únosným podložím, bylo instalováno pojízdné bednění (betonářská forma). Ostění tunelu se skládá z 37 železobetonových pasů o délce deset metrů s kruhovým průměrem uložených na základových pasech nebo na patkách spodní klenby. Definitivní ostění má tloušťku 0,6 m. Po uložení izolační vrstvy na vnější ostění byl hotový tubus překryt zásypem o celkovém objemu 86 676 m³.[11][12] Vjezdový portál je umístěn v km 64,325, výjezdový v km 64,695.[1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Společnost Soběslav – Doubí je sdružení společností: STRABAG Rail a.s., EUROVIA CS a.s. a Metrostav a.s.
Reference
- ↑ a b Přehled tunelů v Česku / Atlas Drah Polska, Česka, Slovenska a Podkarpatské Rusi. www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Soběslav Doubí | Modernizace trati Veselí n.L. – Tábor – II.část, úsek Veselí n.L. – Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav – Doubí. sobeslav-doubi.cz [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ JUST, Tomáš. SUDOMĚŘICKÝ TUNEL, REALIZACE ŽELEZNIČNÍHO TUNELU V RÁMCI MODERNIZACE 4. KORIDORU. Tunely a podzemní stavby. 2015. Dostupné online.
- ↑ HALLA, J. A. Sudoměřice – Votice: dotace z evropských fondů schválena [online]. 2021-01-13 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Modernizace trati Veselí n.L. - Tábor - II.část, úsek Veselí n. L. - Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav – Doubí. mapy.spravazeleznic.cz [online]. Správa železnic, 2021-07-27 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Modernizace trati Veselí n.L. –Tábor – II. část, úsek Veselí n.L. – Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav-Doubí. www.stavby.szdc.cz [online]. Správa železnic, 2019-07-25 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ MARTIN. Ze Soběslavi do Plané n.L. už jezdí vlaky po přeložce, zatím po jedné koleji. Železniční koridory [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Prohlídka Zvěrotického tunelu | Železniční magazín. www.zeleznicni-magazin.cz [online]. 2021-08-11 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ ZOBAL, Petr. Soběslav –Doubí u Tábora. Metroprojekt informuj [online]. Metroprojekt Praha, 2020 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ HOFHANZL, Petr. Připravované investice mostních a tunelových staveb. Železniční mosty a tunely [online]. 2017-01-18 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ MAŘÍK, Libor. Tunelářské odpoledne 1/2020 tunely Mezno a Deboreč. Provozované, realizované a plánované tunely na IV. železničním koridoru. www.ita-aites.cz [online]. 2020 [cit. 2022-05-018]. Dostupné online.
- ↑ MARTIN. Začala betonáž Zvěrotického tunelu. Železniční koridory [online]. 2020-08-23 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zvěrotický tunel na Wikimedia Commons
- Časosběrné video z výstavby tunelu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Bilykralik16, Licence: CC BY-SA 4.0
jižní portál Zvěrotického tunelu (toho času ve výstavbě)