Zvěstov (zámek)
Zvěstov | |
---|---|
Zvěstov | |
Základní informace | |
Sloh | renesanční |
Další majitelé | Malovcové z Malovic |
Současný majitel | Obec Zvěstov |
Poloha | |
Adresa | Zvěstov, Česko |
Souřadnice | 49°37′54,62″ s. š., 14°47′39,34″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 27582/2-3944 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zvěstov je zámek ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od Vlašimi v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Předcházela mu středověká tvrz, na které od čtrnáctého století sídlili zvěstovští vladykové. V následujících staletích byla tvrz přestavěna na zámek v renesančním slohu a v jeho držení se vystřídalo mnoho majitelů. Během druhé poloviny dvacátého století zámek zchátral a částečně se proměnil ve zříceninu, která je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Předchůdcem zámku bývala tvrz, na které podle Augusta Sedláčka ve čtrnáctém století sídlili zvěstovští vladykové. Prvním z nich byl Mareš ze Zvěstova připomínaný roku 1359, kdy měl část podacího práva ke kostelu svatého Petra a Pavla ve Šlapánově. Ve stejné době používal přídomek ze Zvěstova také Anzelm.[2] Podle Tomáše Šimka pochází první písemná zmínka o Zvěstově až z roku 1383, kdy vesnici vlastnil Mareš ze Zvěstova.[3] Dalším majitelem vsi s tvrzí měl být Ondřej Roháč z Libuně, který roku 1382 koupil vsi Zbizuby, Podveky a Lštění. O deset let později vykonával podací právo ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie ve Hrobech.[2]
Z roku 1419 pochází zmínka o Přibíkovi ze Zvěstova,[3] ale z následujících husitských válek se žádné zprávy nedochovaly.[2] Vlastníkem tvrze se v té době stal Jindřich z Kralovic, který s oženil s jakousi Markétou a roku 1443 jí věnoval věno na zvěstovské tvrzi. Jako vlastník následoval Zikmund ze Sněžného, po jehož smrti se statek stal odúmrtí a král Ladislav Pohrobek jej roku 1457 věnoval Jetřichovi z Leskovce. Cena statku byla odhadnuta na tři sta kop grošů, ale nebylo do ní započítáno dvě stě kop paní Barbory, snad vdovy po Zikmundovi, která ve tvrzi bydlela.[2]
Roku 1509 na tvrzi sídlil Jindřich Škopek z Bílých Otradovic a v tituláři z roku 1534 se objevuje Beneš Škopek z Otradovic seděním na Zvěstově. Jindřichova manželka Hedvika z Hořiněvsi před rokem 1541[3] prodala tvrz Zvěstov se vsí, pusté tvrze Šlapánov, Hlohov a Otradovice s příslušnými vesnicemi Janu Vidlákovi Radimskému ze Slavkova. Jan Vidlák zemřel před rokem 1541 a statek po něm spravovala vdova Kateřina z Kravska. Janův syn Kuneš spojil Zvěstov s Neustupovem a roku 1563 celé panství odkázal dcerám Evě a Anně Kunce, jejichž poručnicí se stala vdova Alžběta z Malovic.[2]
Eva Radimská ze Slavkova, provdaná Kaplířová, převzala správu Zvěstova v roce 1586. Sídlila však v Neustupově nebo Miličíně, ale patřil jí také Šebířov. Roku 1603 od ní Zvěstov a Šebířov koupila Marie Kateřina Skuhrovská z Talmberka na Louňovicích. Marie Kateřina zemřela roku 1614 a odkázala zvěstovskou tvrz Oldřichu Skuhrovskému ze Skuhrova, zatímco tvrz v Šebířově dostala její dcera Barbora. Po Oldřichovi Louňovice zdědil jeho syn Oldřich Sezima ze Skuhrova. Jeho dcery se 11. listopadu 1652 rozdělily o dědictví po otci, přičemž Ludmila dostala Louňovice, zatímco Alžbětě Kateřině ze Skuhrova připadly Zvěstov a Libouň. Oba statky prodala Janu Kryštofovi Malovcovi z Malovic a na Kameni.[2]
Jan Kryštof Malovec byl vlastníkem Zvěstova až do své smrti dne 20. července 1677. Vdova Marie Veronika Malovcová, rozená Švihovská z Rýzmberka, se pak stala poručnicí nezletilých dětí. K rozdělení dědictví došlo 22. července 1690. Zvěstov připadl Antonínu Bernardovi Malovcovi, zatímco jeho bratr Václav František Malovec dostal Libouň. Antonín Bernard zemřel 19. listopadu 1706 a pohřben byl ve šlapánovském kostele. Jeho synové Jan, Kryštof[pozn. 1] a František roku 1719 Zvěstov prodali vdově Kateřině Dohalské z Dohalic, rozené Talackové z Ještědic.[2] Tvrz byla při té příležitosti popsaná jako „od kamene vystavená, dosti prostranná, při ní sýpky obilní o trojích půdách a pivovar“.[3]
Další majitelé Zvěstova se často střídali. Došlo také k zadlužení panství a roku 1755 byl pro věřitele Jana Karviňského sepsán popis, podle kterého měla tvrz v přízemí klenutou předsíň, kuchyň s lokajnou, kvelb, spilku a klenuté stáje. V patře byly kromě chodby čtyři pokoje s komorou, tabulnice s malou kaplí a další komora. Ve druhém patře se nacházely tři pokoje, velký pokoj a sál. Ve věži byly umístěny bicí hodiny, ale celý objekt byl zchátralý.[3]
Další popis pochází z roku 1813, kdy se v zámku nacházelo devět pokojů v dobrém stavu a čtyři pokoje ve špatném. K budově přiléhala okrasná zahrada a dva ovocné sady. O něco dál stál pivovar. Od roku 1820 zámek vlastnil Jan Wolf, který realizoval řadu stavebních úprav, při nichž byl propojen areál zámku s pivovarem, ale k úpravám druhého patra už nedošlo. Roku 1842 se Zvěstov se šesti vesnicemi stal majetkem Tomáše Málka a jeho dědicům patřil do roku 1913, kdy statek získala rodina Jarošů. Od roku 1948 budova patřila státu. Údržba objektu byla zanedbávána už na konci devatenáctého století, a od šedesátých let dvacátého století budova neměla žádné využití a chátrala.[3] V roce 2020 začala rekonstrukce zámku.[4]
Stavební podoba
Středověká tvrz se dochovala ve zdivu jihozápadní části zámku. Jeho budova má dvě křídla a tři podlaží. Západním křídlem vedl průjezd do dvora. Střecha bývala valbová, ale částečně se zřítila a byla nahrazena provizorní střešní krytinou. Hladké omítky na fasádách téměř zanikly a odkryly tak velké plochy sgrafitových omítek.[5]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-27]. Identifikátor záznamu 138833 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Jankova, s. 288.
- ↑ a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Zvěstov – zámek, s. 559–600.
- ↑ Začátek rekonstrukce [online]. Obec Zvěstov, 2020-08-09 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zvěstov na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Zvěstov. Das B. Malowetzische Schloss Zwiestow im Kaurzimer Kreise