Zvoleněves (zámek)
| Zvoleněves | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | 16. století počátek 18. století |
| Další majitelé | Žejdlicové ze Šenfeldu Vratislavové z Mitrovic Habsbursko-lotrinská dynastie |
| Poloha | |
| Adresa | Zvoleněves,  Česko |
| Souřadnice | 50°13′45,88″ s. š., 14°11′4,74″ v. d. |
  Zvoleněves | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20450/2-3042 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zvoleněves je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Kladno. Tvrz od čtrnáctého století sloužila jako panské sídlo drobné šlechty. V sedmnáctém století ztratila sídelní funkci a stala se úřednickým centrem správy buštěhradského panství. Pro jeho potřeby byla na počátku osmnáctého století barokně upravena, ale dochovaná podoba pochází až z přestavby v roce 1787. Zámek je od roku 1978 chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Nejstarší panské sídlo ve Zvoleněvsi stálo nejspíše už na počátku čtrnáctého století,[2] kdy vesnice patřila Vicenovi ze Zvoleněvsi připomínanému v roce 1318.[3] Roku 1358 byl majitelem Přiběn a později ji získal pražský měšťan Prokop Seidlův uváděný v letech 1386–1392. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1401,[4] kdy k ní patřil dvůr s dvojím poplužím a sídlil na ní Humprecht Šlechtic z Tasnovic.[5] Humprecht vedl spory s místním farářem, kterého nakonec zabil, za což byl roku 1413 Svatým stolcem odsouzen, aby zdejšímu kostelu zapsal úrok ve výši osmdesát grošů.[5]
Humprecht zvoleněveské panství roku 1415 prodal Mstidruhovi z Adlaru. Dalším majitelem se stal Jindřich z Drasovic a Zvoleněvsi, po jehož smrti statek zdědili synové Oldřich a Václav. Od nich panství získal Jan z Benešova připomínaný ve Zvoleněvsi roku 1460. O pět let později tvrz vlastnil pražský měšťan Jan Pytlík ze Zvoleněvsi, který ji na počátku šestnáctého století prodal Žejdlicům ze Šenfeldu.[5] Žejdlicové nechali starou tvrz přestavět v pozdně gotickém[2] nebo renesančním slohu.[4]
Jindřich Žejdlic ze Šenfeldu tvrz se dvorem a vesnicí na krátkou dobu prodal pražské kapitule, ale už v roce 1518 mu Zvoleněves znovu patřila. Po Jindřichově smrti statek zdědili synové Jiří a Jan Žejdlicové. Jiří žil ještě roku 1551 a jeho manželka Markéta z Bělé zemřela ve věku 81 let až v roce 1596. Panství na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století spravoval Hertvík Žejdlic až do své smrti v roce 1603. Následujícího roku Hertíkovi synové Jan, Jindřich a Rudolf Zvoleněves prodali Jiřímu Vratislavovi z Mitrovic. K panství tehdy patřily také vsi Blevice, Ješín, Slatina a Podlešín.[5]
Jiří statek vlastnil jen do roku 1609, kdy jej koupil Jan Mylner z Mylhauzu a na Mimoni. Zvoleněves po něm zdědil syn Petr Mylner z Mylhauzu, který se během stavovského povstání v letech 1618–1620 stal jedním z direktorů za vladycký stav. Po porážce v bitvě na Bílé hoře utekl ze země, aby unikl trestu smrti. Jeho zkonfiskovaný majetek koupila roku 1621 Zuzana Chrotová, rozená z Ober-Neuchynku.[5] Za třicetileté války byla tvrz poškozena vojenskými akcemi, a dokonce vyhořela, ale majitelé ji alespoň provizorně opravili.[2] Ve Zvoleněvsi se v té době vystřídalo několik dalších majitelů,[6] až ji roku 1668 koupil Julius František Sasko-Lauenburský, který panství rozšířil o Mikovice a Slatinu. Po otcově smrti statek zdědila jeho dcera velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská.[5] Za ní se Zvoleněves stala součástí buštěhradského panství. Tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a využívala ji pouze správa panství.[6] Mezi jeho další majitele patřil císař Ferdinand I. Dobrotivý a jeho dědic František Josef I. Zvoleněves byla zařazena mezi císařské velkostatky, u kterých zůstala až do roku 1918. Po druhé světové válce zámek sloužil potřebám státního statku,[2] ale nebyl udržován, a dostal se havarijního stavu.[7]
Stavební podoba
Podoba nejstarší stavební fáze zvoleněveské tvrze je nejasná. Stávala v místech zámku, nejméně ze tří stran ji chránil příkop[2] a na západě strmý svah. Jejím jádrem byl pravděpodobně obdélný patrový palác obehnaný hradbou.[4] Přestavbu v době Žejdliců dokládají okenní ostění na půdě a torzo portálu. Vstup do tvrze se nacházel v severním křídle a vedl přes příkop po kamenném mostě, který nahradil starší padací most. Nad bránou byl umístěn žejdlický erb.[2]
K barokní přestavbě došlo na počátku osmnáctého století. Jejím cílem byla úprava panského sídla na kanceláře správy panství. Poslední velké úpravy zámek prodělal při opravě v roce 1787, kdy zanikly poslední zbytky opevnění,[2] z něhož se dochovala pouze část příkopu.[7] Podle Rudolfa Anděla byl celý zámek zbořen a na jeho místě postaven nový.[4] Jiří Úlovec uvádí pouze výstavbu velké části vyšších pater, nového jižního křídla a chodby, která spojuje zámek s kostelem. Severní průčelí nepravidelné zámecké budovy je zdůrazněné rizalitem zakončeným vysokým segmentovým štítem. Přízemní prostory jsou zaklenuté valenými klenbami, zatímco v patře jsou stropy převážně ploché.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-13]. Identifikátor záznamu 131280 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Zvoleněves, s. 716. Dále jen Úlovec (2005).
- ↑ Úlovec (2005), s. 714.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zvoleněves – zámek, s. 538–539.
- ↑ a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Nelahozevsi, s. 259–260.
- ↑ a b Úlovec (2005), s. 715.
- ↑ a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-13]. Dostupné online.
Literatura
- KAŠIČKA, František. Tvrze středních Čech. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1984. 80 s.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zvoleněves na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic