Zvonařka (usedlost)

Zvonařka
Základní informace
Slohbaroko
Výstavba16. století
Zánik1894
Stavebníkkovář a zvonolitec Brikcí z Cinperka
Poloha
AdresaKrálovské Vinohrady č.p. 65, Praha 2 - Vinohrady, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°4′11,68″ s. š., 14°26′4,17″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zvonařka je zaniklá usedlost v Praze-Vinohradech, která se nacházela v ulici U Zvonařky na ostrohu nad potokem Botič.[1][2] Je po ní pojmenována místní část Vinohrad, ulice U Zvonařky a Pod Zvonařkou a tramvajové obratiště Zvonařka.

Historie

Území někdejší usedlosti Zvonařka lze zhruba vymezit ulicemi Varšavská, Lublaňská, Bruselská a Jana Masaryka. Je pravděpodobné, že toto území bylo vinicí již koncem 12. století, ještě před rozvojem vinařství za Karla IV.[3]

V 16. století patřila vinice s usedlostí pražskému významnému zvonaři a kováři Brikcímu z Cimperka. Odtud se zachoval název Zvonařka. Do konce 17. století patřila šlechtickému rodu Pachtů z Rájova. Roku 1688 ji majitel daroval za dobré služby svému hofmistrovi Václavu Arnoštu Kriegerovi. Ten ji zvětšil přikoupením sousední vinice Karbanky a výrazně ji zvelebil, z doby jeho působení je také poprvé doložen název Zvonařka. Později usedlost patřila hraběti Canalovi (jemuž patřila také dnes již zaniklá zahrada Kanálka), od nějž ji koupil baron Jakub Wimmer.

Po Wimmerově smrti byla usedlost rozparcelována.[3] Koncem 19. století byla usedlost zbourána v souvislosti s plánovanou výstavbou Královských Vinohrad.[4]

Chmelova továrna na šunku a uzenářské zboží

Podrobnější informace naleznete v článku Zvonařka (Vinohrady)#Chmelova továrna na šunku a uzenářské zboží.

Roku 1889 koupili usedlost manželé Antonín a Josefa Chmelovi a do roku 1894 zde vybudovali technicky moderní špičkově vybavenou továrnu na zpracování uzenin.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice). CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. II., VI. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
  2. ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
  3. ↑ a b Usedlost Zvonařka, Neznámá Praha, 9. 12. 2011, np, anonymní web
  4. ↑ ČAREK, Jiří; A KOL. Ulicemi města Prahy. [s.l.]: Orbis 

Literatura

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 343 – 346.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bělehradská (Praha), rekonstrukce (012).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Celková rekonstrukce Bělehradské ulice v Praze. Česká republika.