Zvonečník hlavatý zprohýbaný

Zvonečník hlavatý zprohýbaný
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	zvonkovité (Campanulaceae)
Rod	zvonečník (Phyteuma)
Druh	zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare)
Trinomické jméno
Phyteuma orbiculare subsp. flexuosum R. Schulz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zvonečník hlavatý zprohýbaný (Phyteuma orbiculare subsp. flexuosum), poddruh zvonečníku hlavatého, je rostlina která z přírody České republiky téměř vymizela.

Hlavní areál této byliny je v Karpatech (tam roste na mnoha místech zejména ve vyšších polohách Slovenska až do nadmořské výšky 2400 m) a v hornatých oblastech Balkánského poloostrova. V ČR vyrůstá ojediněle, jako příměs v populacích nominálního poddruhu zvonečníka hlavatého pravého (Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare), jen na dvou lokalitách v pahorkatině Bílých Karpat.

Zvonečník hlavatý zprohýbaný vyžaduje hlubší, minerály dobře zásobené půdy se skalnatým vápencovým nebo dolomitickým podkladem, toleruje i kyselý substrát. V České republice roste především v semixerotermních bylinných společenstvech ve svazu Bromion erecti.^[1]

Je to trvalka jejíž přímá lodyha dorůstá do výšky jen 10 až 25 cm. U země vyrůstají přízemní vejčité listy s dlouhými řapíky, čepele mají pravidelně zoubkované. Nevětvená lodyha porůstá úzkými listy přisedající zúženou bázi, listy směrem vzhůru se zkracují, mnohdy je horní část lodyhy bez listů. Rostlina na podzim usychá a z jara se obnovuje z pupenu umístěného na úrovni terénu. Pupen je v zimě chráněn suchými přízemními listy, které jsou ještě patrny i pod listy již nově narostlými.

Trubkovité tmavě modré květy, nejtmavší ze všech tří poddruhů rostoucích v ČR, jsou oboupohlavné a vyrůstají z paždí drobných listenců. Jsou sestaveny do hlávky, kulovitého květenství o průměru 1,5 až 2,5 cm. Kopinaté listeny tvoří dokonalý zákrov. Pět úzkých, trojúhelníkovitých kališních lístků je zelené barvy. Koruna je tvořena pěti dlouhými lístky z počátku spojených, postupně se však od vrcholu rozevírají. Trubka koruny je nejprve značně zakřivená, postupně s dozráváním květu se narovnává, opylit květ může jen hmyz s dlouhým sosákem, např. motýli nebo čmeláci. V květu je pět tyčinek s volnými nitkami a čárkovitými prašníky a jedna dvou nebo trojramenná blizna.

Vykvétá v závislosti na prostředí v červnu až srpnu. Samoopylení květů zabraňuje proterandrie, vajíčka v semeníku dozrávají až po vyprášení pylu z prašníku. Plodem je drobná kulovitá tobolka obsahující drobná semínka po okolí rozšiřována větrem nebo na srsti zvířat. Rostlina se rozmnožuje pouze generativně. Počet chromozomů (2n) = 23.^[1][2][3]

Zvonečník hlavatý zprohýbaný se v České republice vyskytuje jen ojediněle, počty kvetoucích rostlin jsou nízké. Je proto "Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky" z roku 2000 zařazen mezi kriticky ohrožené druhy a jako součást rodu zvonečník hlavatý vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. je prohlášen za rostlinu silně ohroženou.^[4][5]