Zvonice (České Budějovice)
| Zvonice u svatého Mikuláše | |
|---|---|
 Vpravo od stanové střechy (špičky) kostela | |
| Účel stavby | |
zvonice | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura |
| Výstavba | ~1500 |
| Zánik | ≤24. července 1641 |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa | katedrála svatého Mikuláše, České Budějovice,  Česko |
| Souřadnice | 48°58′31,08″ s. š., 14°28′35,04″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zvonice byla samostatná gotická věž stojící mezi současnou katedrálou svatého Mikuláše a budovou děkanství v Českých Budějovicích. Zanikla při požáru 1641.
Podoba
Hranolová věž o půdorysu 6,9 × 6,9 metru stála u severovýchodního nároží presbytáře, poblíž dnešní sakristie. Nesla dlátkovou střechu. Nejvyšší zvonové patro bylo na všechny strany otevřeno akustickými, patrně lomenými okny. Umístění věže bylo doloženo archeologickým průzkumem v roce 2005, který odhalil 110 centimetrů mocné kamenné zdivo nalezené pod silnou spáleništní vrstvou pocházející z doby velkého požáru města 24. července 1641. Zvonice přesahovala střechu kostela (dnešní katedrály).[1]
Historie
O věži se nedochovaly písemné zprávy. Její existence, podoba a poloha byly zjištěny archeologicky (sonda S2/2005, elektroodporové měření)[2] a perspektivním rozborem Willenbergovy veduty. Vznikla kolem roku 1500, zaniknout musela nejpozději při požáru 1641.[1]
Využití
Využití věže dokládá její podoba zachycená na Willenbergově vedutě v kombinaci s údaji o nákupu zvonů po roce 1500. Koresponduje to s rozvojem zvonařství na konci 15. století, které vedlo k oblibě velkých zvonů, jimž zpravidla nedostačovaly starší věže nebo krovy kostelů (v této době vznikla řada jihočeských gotických zvonic s původně dlátkovou střechou: Blansko, Boršov nad Vltavou, Horní Planá, Rožmberk nad Vltavou, Rychnov nad Malší aj.). Roku 1505 odkázala vdova Zuzana kopu grošů „na nový zvon k svatému Mikuláši“. Krátce poté musely být zvony objednány, neboť již v roce 1506 odlil první dva Bartoloměj Pražský (šlo o předchůdce Kreuzových zvonů Marta a patrně Poledník). V roce 1507 byl v Praze odlit původní Bumerin.[1] Ten však měl být podle některých zdrojů dílem puškaře Mikuláše.[3]
Roku 1573 byli na nově vznikající Černou věž z gotické zvonice přeneseni předchůdci zvonů Marta a Poledník, v roce 1576 i původní Bumerin.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 24, 83, 87-88.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jiří; THOMOVÁ, Zuzana; KRAJÍC, Rudolf. České Budějovice, sv. Mikuláš - aktualizace 1.4.2006 [online]. geo-cz.com, 2006 [cit. 2022-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-12.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - Bumerin [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2022-01-21]. Dostupné online.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostel svatého Mikuláše s Hodinovou věží, v pozadí zvonice. 1602.