Zvonivá jama

Národní přírodní památka Zvonivá jama
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
(c) Čeština: Petr Vodička, Wikipedie English: Petr Vodička, Wikipedia , CC BY-SA 4.0 Vstup do Zvonivé jamy
Základní informace
Vyhlášení	1996
Rozloha	0,03 ha[1]
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Okres	Rožňava
Zvonivá jama
Další informace
Kód	1008
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu - Zvonivá jama
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Slovensko Slovensko
Souřadnice	48°37′8″ s. š., 20°25′40″ v. d.
Typ	přírodní dědictví
Kritérium	viii
Odkaz	725-858 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1995 (19. zasedání)

Zvonivá jama (slovensky Zvonivá jama nebo Zvonivá diera, Zvonica, Zvonivá priepasť, priepasť Zvonica) je vertikální jeskyně, která se nachází uprostřed Plešivecké planiny v katastrálním území obce Plešivec, okresu Rožňava. Patří mezi známé a významné jeskyně Slovenského krasu. V minulosti podle místních obyvatel a legendy obýval propast drak.

Ochrana

Patří pod správu NP Slovenský kras. Od roku 1995 je jeskyně zapsána spolu s ostatními přírodními památkami na Slovensku a v Maďarsku na seznamu Světového dědictví UNESCO pod společným názvem Jeskyně Slovenského krasu a Aggteleckého krasu. V roce 1996 se stala národní přírodní památkou Slovenské republiky.^[2]

Popis

Povrchový vstup do jeskyně tvoří hluboká propast, jakých je v okolí hned několik. Vstup tvoří otvor s hloubkou 100,5 m (101 m). Na dně je vysoký suťový násyp. V podzemí se nachází obrovský dóm a stalagmity vysoké 10 m (největší Sloup strachu 26 m).

Vnitřek jeskyně je dlouhý 220, široký 40 a vysoký 20–50 metrů. Jeskyně byla zformována v středním triasu v tektonických puklinách vápence.

Do jeskyně poprvé vstoupili místní obyvatelé v roce 1875 a později v roce 1882. První seriózní popis a mapa jeskyně pochází z roku 1925. V roce 1943 zkoumali jeskyni maďarští speleologové.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zvonivá jama na slovenské Wikipedii.