Zvony míru a pokoje pro Evropu
Zvony míru a pokoje pro Evropu, také Zvony pro Evropu či Zvony míru (německy Friedensglocken für Europa) je projekt německé diecéze rottenbursko-stuttgartské navrácení zvonů, které byly rekvírovány ve druhé světové válce, nebyly použitě pro válečné účely a byly od roku 1950 zapůjčeny farnostem v tehdejším Západním Německu.
Historie
V období druhé světové války byly prováděny rekvizice zvonů pro válečné účely. Ty byly sváženy na tzv. hřbitov zvonů v Hamburku, kam se jich dostalo celkem 96 000 kusů. Z nich válku přežilo pouze 14 000.[1] Většina těchto zvonů byla vrácena do původních farností. Asi 1300 zvonů z bývalých německých východních území ze hřbitova zvonů v Hamburku odmítla vydat britská okupační správa. Od roku 1950 byly zvony zapůjčeny farnostem v tehdejším Západním Německu.[2][3]
V roce 1943 byly z kostela Svaté Trojice ve Slezském Gorzówě rekvírovány tři zvony a byly odvezeny na hřbitov zvonů v Hamburku. Jeden z nich byl v roce 2011 nalezen při renovaci zvonů v kostele svatého Martina v Rottenburgu v Německu. Zvon z roku 1711 byl navrácen do kostela Svaté Trojice za osobní účasti Gebharda Fürsta, biskupa německé diecéze rottenburtko-stuttgartské.[4][5] Návratem polského zvonu byl zahájen poválečný návrat zvonů do původních farností v Polsku a České republice.[6]
Iniciátorem projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu byl biskup německé diecéze rottenburtsko-stuttgartské Dr. Gebhard Fürst, který nechal prověřit původ všech zvonů v jeho církevním obvodu, v 1200 farnostech.[7] Bylo nalezeno 67 zvonů.[8] Projekt navrácení zvonů je naplánován na šest let a diecéze rottenburtsko-rtuttgartská do něj investuje 400 000 euro ročně.[9]
Vrácení zvonů
Do Ostravsko-opavské diecéze bylo vráceno šest zvonů. První z nich byl vrácen v roce 2021 do kostela svatého Vavřince v Píšti. Byl nalezen v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů v Aichtal-Grötzingenu. Zvon o hmotnosti 350 kg byl ulit v roce 1649 opavským zvonařem Hansem Knaufem pro evangelický kostel.[7][10][11] Druhý zvon z Píště ulitý zvonařem Knaufem byl nalezen v kostele v obci Sulz nad Neckarem. Tento je ponechán v Německu.[12]
V roce 2023 (23.–26. červen) byly vráceny dva zvony do Polska. Ve gmině Elblag v obci Straszewo byl vrácen zvon z roku 1719 o hmotnosti 300 kg, který byl nalezen v Oberesslingenu. Druhý zvon z roku 1704 o hmotnosti 235 kg, který zvonil v Aichtal-Grötzingenu byl vrácen do Fromborgu.[10]
V sobotu 13. dubna 2024 v ostravské katedrále Božského Spasitele bylo předáno pět zvonů zástupcům obcí Doubrava, Věřňovice, Třanovice, Třebom a Oldřišov.
Oldřišov
Zvon nalezený v kostele svatého Františka v Schwenningenu pochází z roku 1507, je laděný v tónu a1, jeho hmotnost je 590 kg, průměr 0,980 m, výška 0,99 m.[13] Zvon byl vrácen do kostela Narození Panny Marie v Oldřišově.[14][15][16]
Třanovice
Zvon nalezený v Roigheimu pochází z roku 1932, jeho hmotnost je 140 kg, průměr 0,610 mladění v tónu E2.[17] Měl být vrácený do Třanovic, ale bude zavěšen v kostele v Hnojníku. Důvodem je ladění zvonů.[13] Zvon ve Hnojníku má stejné ladění, byl ulit ve stejném roce 1932 stejným zvonařem Richardem Heroldem z Chomutova.[18] V Třanovicích ve věži budou nadále zvonit ocelové zvony ulité v Třineckých železárnách.[13]
Třebom
Zvon nalezený ve zvonici kostela svatého Petra v Tübingenu-Lustnau pochází z roku 1511, jeho hmotnost je 590 kg, má průměr 0,97 m, ladění A1 a byl vrácen do kostela svatého Jiří v obci Třebom.[19][13][20][21]
Doubrava
Zvon nalezený v kostele svatého Martina v Beimerstettu pochází z roku 1783 a byl ulit opavským zvonařem Františkem Valentinem Stankem. Hmotnost zvonu je 30 kg, průměr 0,30 m a putuje do Doubravy do kostela svaté Hedviky Slezské.[7][22]
Věřňovice
Zvon nalezený ve zvonici kostela svatého Jiří v Hemmingenu pochází z roku 1799 a byl ulit opavským zvonařem Františkem Mikulášem Stankem. Na zvonu je reliéf svatého Jana a Pavla. Jeho hmotnost je 30 kg, průměr 0,390 m, ladění v cis4 a byl vrácen do kaple v obci Věřňovice.[13][23][24][25]
Nové zvony v Německu
Na místa vrácených zvonů jsou zavěšeny nové zvony, které byly ulity v souvislosti projektu Zvony míru. Na každém je informace o zvonu, který byl vrácen do Česka nebo Polska. Je na nich reliéf dvou setkávajících se holubic, olivovou ratolestí nad zářícím věncem s dvanácti hvězdami a s latinským textem modlitby: „EXORO RECONCILIATIONEM ET PACEM IN EVROPA PER DOMINVM NOSTRVM IESVM CHRISTVM PRINCIPEM PACIS“ (česky Prosím o usmíření a mír v Evropě skrze našeho pána Ježíše Krista, knížete míru).[22][6] Výzdobu zvonů navrhl římský umělec Massimilian Pironti, který žije ve Stuttgartu.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ URBAN, Jan. Zvony. Praha, 2008. 102 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Vladimír Czumalo. Dostupné online s. 71.
- ↑ Friedensglocken: Auf dem Weg der Versöhnung. Kapitola GEGEN DAS VERGESSEN. www.drs.de [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Auf dem Weg der Versöhnung. www.drs.de [online]. 2023-06-25 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ 300-letni dzwon wrócił do Gorzowa Śląskiego. Zobacz, jak bije. nto.pl [online]. 2011-04-12 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ SIENKIEWICZ-MIŚ, Teresa. Powrót dzwonu. parafia.vot.pl [online]. 2011-04-11 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b SLÁVIK, Pavel. Do doubravského kostela se po 80 letech vrátí zabavený zvon. www.doubrava.cz [online]. Duben 2024 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c BERNARDOVÁ, Veronika. Osmdesát let byl ztracen. Nyní se vrátil na Opavsko jako první zvon míru. Deník.cz. 2021-10-17. Dostupné online [cit. 2024-07-01].
- ↑ Friedensglocken - Kath. Gesamtkirchengemeinde Neckar-Aich Kirchengemeinden Grötzingen & Neckartenzlingen. gkg-neckar-aich.drs.de [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ SIUDA, Pavel. Rekvírovaný zvon z roku 1649 se do Píště vrací jako zvon míru. Živý přenos v televizi Noe. www.doo.cz [online]. 2021-10-15 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b MITTAGSGLOCKE. Aichtal-Grötzingen (D), kath. Pfarrkirche Maria Hilf – Vollgeläut. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Zvony míru pro Evropu - Oficiální stránky obce Píšť. www.pist.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b SIUDA, Pavel. Německá diecéze chystá velký návrat zvonů do původních farností. První je z Píště. doo.cz [online]. 2021-09-23 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MOTLOVÁ, Žaneta. Návrat zvonů z Německa se odsouvá, farníci z obcí v kraji jezdí za nimi. iDNES.cz [online]. 2023-10-25 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Dvojjazyčný popis zvonu
- ↑ Přivítání delegace Zvony míru v Oldřišově 14.4. - Oficiální stránky obce Oldřišov. www.oldrisov.cz [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Schwenningen – Oldřišov. www.oldrisov.cz [online]. [cit. 2024-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Zvony míru: Připojte se k česko-německé modlitbě za mír - Církev.cz | Zprávy. www.cirkev.cz [online]. 2024-04-10 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ ELBEL, Ondřej. Do naší diecéze se v dubnu vrátí pět zvonů zrekvírovaných za druhé světové války. www.doo.cz [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Dvojjazyčný popis
- ↑ Pětice zvonů zabavených za války nacisty se vrátí zpět do Slezska - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-04-04 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Zvony míru a pokoje pro Evropu, Třebom. www.clovekavira.cz [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Zvon míru a pokoje ve Doubravě a Beimerstettenu. Dvojjazyčná tabule u zvonu vystaveném na obecním úřadě v Doubravě
- ↑ Navrácení zvonu, Věřňovice. www.clovekavira.cz [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Dvojjazyčný popis zvonu
- ↑ V kapličce bude znít původní zvon. Dolnolutyňské noviny [online]. Listopad 2021 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online.
Literatura
- LOKOČ, Radim, et al. Návrat zvonu do kostela Narození Panny Marie v Oldřišově [online]. Příprava vydání Radim Lokoč. Oldřišov: Obec Oldřišov, 2024 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. ISBN 978-80-11-04726-9.
Související články
Média použitá na této stránce
(c) Bundesarchiv, Bild 183-H26751 / Neznámý / CC-BY-SA 3.0
1947. Das Glockenlager im Hamburger Freihafen Diese Glocken wurden von den Nazis während des II. Weltkrieges beschlagnahmt um sie einzuschmelzen. Man versucht sie jetzt zu identifizieren und den Kirchen ihr Eigentum zurückzugeben.
544-47