Zwölferkofel

Zwölferkofel
Vrchol	3 094 m
Prominence	713 m
Poloha
Stát	Itálie
Souřadnice	46°37′9″ s. š., 12°21′34″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zwölferkofel nebo zkráceně Zwölfer (italsky Croda dei Toni) je 3094 m vysoký skalnatý vrchol nalezající se v Sextenských Dolomitech.

Poloha

Zwölfer je viditelný od severu z údolí Bacherntal, přibližně od výstupové cesty k chatě Zsigmondyhütte: vlevo od hlavního vrcholu, nazývaného také Hoher Zwölfer, se nachází Kleine Zwölfer o nadmořské výšce 2917 m n. m. a Kleinste Zwölfer s bizarními skalními jehlami nazývanými Vicentinische Damen, vpravo je od Hoher Zwölferu zřetelným zářezem oddělen o něco nižší západní předvrchol. Na jihu následují nejprve Mittlerer Zwölfer o nadmořské výšce 3011 m n. m., italská Croda A. Berti a Südlicher Zwölfer a některé další vyvýšeniny.

Až do anexe Jižního Tyrolska po první světové válce vedla přes vrchol hranice mezi Rakousko-Uherskem a Italským královstvím, dnes je zde hranice mezi Jižním Tyrolskem a provincií Belluno. Jihotyrolské části jsou chráněny v přírodním parku Drei Zinnen. Anteile sind im Naturpark Drei Zinnen unter Schutz gestellt.

(c) Tesla Delacroix, CC BY-SA 4.0

Zwölferkofel je součástí Sextenských slunečních hodin, které obyvatelům městečka Sexten umožňovaly poměrně spolehlivě určovat denní čas na základě polohy slunce.

První výstup na Zwölferkofel uskutečnili místní horští vůdci Johann a Michel Innerkoflerovi 28. září 1874 tzv. ledovým žlabem mezi Mittlerer a Hoher Zwölfer. Dnešní běžná trasa se vyhýbá dnu erodovaného ledového žlebu v sousedních skalách. Jedná se o cestu třetího stupně obtížnosti stupnice UIAA, kterou poprvé vylezli Michel a Johann Innerkoflerovi s J. Reichlem a M. Simonem 6. září 1887.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zwölferkofel na Wikimedia Commons

Literatura

• Richard Goedeke: Sextener Dolomiten. Alpenvereinsführer. Bergverlag Rother, München 1988, ISBN 3-7633-1255-2, S. 191.
• Carl Diener: Die Sextener Gruppe. In: Eduard Richter, Deutscher und Österreichischer Alpenverein (Hrsg.): Die Erschließung der Ostalpen. Band 3. Verlag des Deutschen und Österreichischen Alpenvereins, Berlin 1894, S. 517.