Zweisimmen

Zweisimmen
znak
Poloha
Souřadnice	46°33′0″ s. š., 7°22′0″ v. d.
Nadmořská výška	947 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Bern
Okres	Obersimmental-Saanen
Zweisimmen Zweisimmen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	73,00 km²
Počet obyvatel	3 020 (2018)[1]
Hustota zalidnění	41,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.zweisimmen.ch
PSČ	3770 Zweisimmen, Mannried, Grubenwald 3771 Blankenburg 3776 Oeschseite
Označení vozidel	BE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zweisimmen je obec v okrese Obersimmental-Saanen v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 3 000^[1] obyvatel.

Geografie

V obci se stékají řeky Grosse Simme a Kleine Simme, odtud pochází i její název. Oblast kolem Zweisimmenu v údolí Simmental je ohraničena horami: na severu strmě rozeklanými vápencovými útesy masivu Stockhorn-Gantrisch-Gastlosen, na jihu zaledněným hlavním hřebenem Bernských Alp, z něhož nejvýrazněji vystupují masivy Wildstrubel, Wildhorn a Diablerets.

Obec se skládá z místních částí Zweisimmen, Blankenburg, Mannried, Grubenwald a roztroušených osad Oeschseite a Reichenstein. Nejvyšším bodem je Hinderi Spillgerte ve výšce 2476 m n. m., nejnižší v lokalitě Laubegg-Fall 880 metrů nad mořem.

Historie

Osady Zweisimmen, Grubenwald a Betelried vznikly kolem roku 850. Hrad Blankenburg je poprvé zmiňován v listině z roku 1325.^[2]

První škola byla založena v roce 1608. V letech 1816–1821 byla vybudována simentálská silnice, která byla do roku 1828 prodloužena do Saanenu. Na Mikuláše v roce 1862 zpustošil Zweisimmen požár, při kterém shořela polovina domů. Po telegrafním úřadu v roce 1868 bylo v roce 1900 zavedeno elektrické osvětlení. V letech 1902 až 1905 bylo vybudováno železniční spojení do Montreux. V letech 1932–1936 byla vyasfaltována a rozšířena simentálská silnice. Se zimou 1934 začala ve Zweisimmenu lyžařská turistika a od roku 1936 měli lyžaři k dispozici speciální dopravní prostředek pro milovníky zimních sportů, funi (zkratka z funiculaire), sáňkařskou lanovku. Podobně jako lanovka jezdily dvě sáně nahoru a dolů v opačných směrech, ale spíše po sněhu než po kolejích. Po vybudování lanovky Zweisimmen–Rinderberg v roce 1957 byla až do 70. let 20. století nejdelší lanovkou svého druhu v Evropě. V roce 1987 byla kompletně zrekonstruována.^[2]

Obyvatelstvo

Hospodářství

Služby, obchod, zemědělství a také cestovní ruch jsou nejdůležitějšími pilíři obce.

Oblast je vhodná pro pěší turistiku, vysokohorské aktivity a zimní sporty. V zimě je zde 200 km sjezdovek s 57 horskými železnicemi, v létě 300 km turistických tras. V blízkém okolí je k dispozici mnoho dalších aktivit: Pumptrack, kryté a venkovní bazény, kluziště, muzea (např. Obersimmentaler Heimatmuseum), golfové hřiště, tenisové kurty atd. Turistická stezba Obersimmentaler Hausweg vede z Boltigenu přes Zweisimmen a St. Stephan do Lenku.

Doprava

Zweisimmen má dobré silniční a železniční spojení a také spojení s letištěm Zweisimmen a letištěm Saanen.

Obec je konečnou stanicí normálněrozchodné železniční tratě BLS ze Spiezu. Ve stanici Zweisimmen začínají metrové železniční tratě Montreux-Berner Oberland-Bahn (MOB) do Lenku a do Montreux u Ženevského jezera. Celkem bylo investováno přibližně 90 milionů švýcarských franků do pořízení nových vlaků a vybudování zařízení pro změnu rozchodu kolejí ve Zweisimmenu. Díky tomu mohou cestující ve vlaku Golden Pass Express od prosince 2022 cestovat přímo z Montreux do Interlakenu bez přestupu.

Údolí Simmental je přístupná i pro individuální dopravu. Silniční spojení přes průsmyk Jaunpass do oblasti Fribourgu, Col des Mosses a Col du Pillon do kantonu Vaud jsou důležitými přechody již od počátku osídlení.

Partnerská obec

• Oberrot, Německo

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zweisimmen na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zweisimmen na Wikimedia Commons
• (německy) – oficiální stránky