Zygmunt Krasiński
Zygmunt Krasiński | |
---|---|
Narození | 19. února 1812 Paříž |
Úmrtí | 23. února 1859 (ve věku 47 let) Paříž |
Místo pohřbení | Opinogóra Górna |
Pseudonym | Le poète anonyme de la Pologne |
Povolání | básník, spisovatel, dramatik a filozof |
Alma mater | Varšavská univerzita |
Témata | literatura |
Manžel(ka) | Eliza Branicka |
Děti | Władysław Wincenty Krasiński Maria Beatrix Krasińska |
Rodiče | Wincenty Krasiński a Maria Urszula Radziwiłł |
Příbuzní | Adam Krasiński (vnuk) |
Vlivy | Georg Wilhelm Friedrich Hegel Walter Scott Friedrich Schelling George Gordon Byron Bronisław F. Trentowski … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zygmunt Krasiński (19. února 1812 Paříž – 23. února 1859 Paříž) byl polský romantický básník, je považován za jednoho ze tří největších polských romantických básníků – „věštců“.
Syn generála Wincenta Krasińskeho. Značnou část života prožil v osamění
Dílo
Začal psát už ve 14 letech; do jeho literárních začátků spadají historické povídky a romány hrůzy, později se věnoval i dramatu a poezii. Podstatnou část Krasińského díla tvoří jeho dopisy, adresované rodině a nejbližším přátelům, které podávají zajímavé svědectví o autorovi i době, ve které žil. Nejvýznamnější a nejlepší díla Krasińského jsou dramata - Komedie ne božská, která poukazuje na vnitřní rozpory člověka a třídní konflikt aristokracie a lidu, a Irydion (střet pohanského a křesťanského světa symbolizuje tehdejší polskou situaci). Hlavní myšlenka obou dramat je společná: hledání smyslu lidského života.
- Hrob rodiny Reichstalů
- Vladislav Herman a jeho dvůr
- Agaj-Chán
- Tři myšlenky, které zůstaly po v Pánu zesnulém Henryku Ligenzovi povídka
- Letní noc povídky
Poezie
- Předsvit
- Žalmy budoucnosti
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zygmunt Krasiński na Wikimedia Commons
- Autor Zygmunt Krasiński ve Wikizdrojích