"Ivy Mike" atmospheric nuclear test - November 1952 - Flickr - The Official CTBTO Photostream

Autor:

The Official CTBTO Photostream

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/72d76

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2858 x 2242 Pixel (3322425 Bytes)

Popis:

Ivy Mike (yield 10.4 mt) - an atmospheric nuclear test conducted by the U.S. at Enewetak Atoll on 1 November 1952. It was the world's first successful hydrogen bomb. Image in the public domain

Licence:

CC BY 2.0

Credit:

"Ivy Mike" atmospheric nuclear test - November 1952

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 10 Jan 2024 04:58:40 GMT

Relevantní články

Ivy Mike bylo kódové jméno první americké termonukleární bomby. Počáteční písmeno slova Mike – M – znamenalo "megatuna". Na této bombě se velmi významně podílel Edward Teller, proto se jí taky říkalo velká bomba Edwarda Tellera. Tato bomba byla velmi těžká – vážila 73,8 tuny nebo 82 " short tons". Na rozdíl od pozdějších zařízení používala tekuté deuterium, které se nacházelo v nádobě, kde muselo být chlazené na velmi nízkou teplotu. Označení bomby bylo Sausage, což v překladu znamená klobása. Bomba byla taky velmi rozměrná – 6,19 metrů vysoká a 2,03 metrů v průměru. Sestávala z štěpné bomby TX-5, která měla kompozitní jádro U-235/Pu-239 a měla sílu něco málo pod 50 kilotun. To byla primární část. Sekundární, tedy ta termonukleární sestávala z duté, nejspíše plutoniové tyče, která sloužila k zapálení termonukleární fúze, kolem ní bylo kapalné deuterium, které bylo v cylindrické "Dewarově" nádobě, která ho chladila. To bylo jako palivo pro termonukleární fúzi. Dále tam byl masivní asi 4,5 tunový obal sekundární části z přírodního uranu, který sloužil ke stlačení a ze kterého pocházela většina síly bomby (77 %), ale taky způsobil největší zamoření. Kolem toho byl tzv. radiační kanál, sestával z polyethylenu a olova, olovo bylo jako nepropustné pro záření a sloužilo ke stlačení sekundární části, polyethylen byl naopak velmi dobře propustný pro záření, protože se skládal pouze z vodíku a uhlíku a byl jako výplň vnitřku bomby. Toto obaloval masivní ocelový obal, který tvořil taky největší část hmotnosti bomby. Měl tloušťku stěn 10–12 palců. .. pokračovat ve čtení