Jacopo Negretti detto Palma il Giovane


Autor:
Georgi Giovanni
Formát:
674 x 872 Pixel (612356 Bytes)
Popis:
Portrait of the painter Palma il Vecchio
Komentář k Licence:
Toto je věrná fotografická reprodukce původního dvourozměrného uměleckého díla. Ono dílo je samo volným dílem, a to z následujícího důvodu:
Public domain

Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 100 let po jeho smrti.


Toto dílo je ve Spojených státech amerických dílem volným (public domain), protože tam bylo registrováno u U.S. Copyright Office nebo zveřejněno před 1. lednem 1928.

Oficiálním stanoviskem nadace Wikimedia Foundation je, že „věrné reprodukce dvourozměrných volných děl jsou také volné a opačná tvrzení jsou útokem na samotný koncept volných děl.“ Podrobnosti naleznete na stránce Commons:When to use the PD-Art tag.
Tato fotografická reprodukce se tedy také považuje za volné dílo. Uvědomte si, že v závislosti na místních zákonech může být další užití tohoto díla ve vaší jurisdikci zakázáno či omezeno. Vizte Commons:Reuse of PD-Art photographs.
Licence:
Public domain
Credit:
Carlo Ridolfi , Le maraviglie dell'arte o vero le vite de gl'illustri pittori veneti, e dello Stato - Editore G.B. Sgava, Venezia, 1648
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 04 Jan 2024 04:36:39 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Palma il Vecchio

Palma il Vecchio, vlastním jménem Jacopo (Jacomo) Negretti (Negritti) de Lavalle, byl italský malíř působící v období vrcholící benátské renesance. Maloval náboženské a mytologické obrazy, ve kterých dramatičnosti vyobrazených scén dosahoval lyrickou náladou podpořenou zlatistými odstíny vnášenými do typického benátského koloritu. Na rozdíl od Tizianovy psychologické malby měla Negrettiho malba dramatičtější podtext. .. pokračovat ve čtení

Historie benátského malířství (11.–18. století)

Vývoj benátského malířství významně ovlivnila poloha města, která umožnila přijímat umělecké podněty jak ze západní Evropy, tak i z Východu, a to především z Byzance. Příčinou byl dlouhodobý hospodářský a politický vliv Byzantské říše na oblast Benátska. Nepřekvapí proto, že byzantská tradice v Benátkách přetrvala až do konce 14. století, kdy do oblasti začal pronikat mezinárodní gotický styl. Benátský důraz na smysl pro barvu je proto třeba hledat v byzantském umění, které bylo založeno na výrazné barevnosti uměleckých děl. Byly to především konstantinopolské mozaiky, a později i mozaiky ravennské školy, jejichž zářivé barvy byly vzorem pro benátské umělce. Z toho plyne, že benátské malířství bylo primárně založeno na použití barev, které dominovaly nad plastickou modelací postav a jejich umístěním v prostoru. Za konstantinopolských Palaiologovců byl obnoven i zájem o antiku, což poznamenalo tvorbu benátských umělců 13. a 14. století. V tomto období bylo i nadále upřednostňováno použití barvy v protikladu s florentským důrazem na přesnost obrazové podkresby. Naopak s pozdější technikou olejomalby se benátské malířství seznámilo během pobytu Sicilana Antonelli da Messina v Benátkách (1475). .. pokračovat ve čtení