93 of '(A Spring and Summer in Lapland- with notes on the fauna of Luleä Lapmark. (By H. W. Wheelwright.))' (11094548473)


Formát:
1225 x 1965 Pixel (508912 Bytes)
Popis:

Image taken from:

Title: "[A Spring and Summer in Lapland: with notes on the fauna of Luleä Lapmark. [By H. W. Wheelwright.]]", "Appendix" Shelfmark: "British Library HMNTS 10281.bb.40." Page: 93 Place of Publishing: London Date of Publishing: 1871 Edition: Second edition, with coloured plates. Issuance: monographic Identifier: 002076016

Explore:

 Find this item in the British Library catalogue, 'Explore'.
 Open the page in the British Library's itemViewer (page image 93)
 Download the PDF for this book Image found on book scan 93 (NB not a pagenumber)Download the OCR-derived text for this volume: (plain text) or (json)

Click here to see all the illustrations in this book and click here to browse other illustrations published in books in the same year.

Order a higher quality version from here.
Komentář k Licence:
Licence:
Licenční podmínky:
No known copyright restrictions
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 24 Jan 2024 12:18:16 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Moudrost

Moudrostí se obvykle rozumí shrnující a praktické rozumění světu i člověku, zároveň svrchované i taktně skromné, jež dává jistotu v rozhodování a jednání. K moudrosti nutně patří rozvaha, zkušenost a odstup od bezprostředních podnětů a okolností. Lidské společnosti moudrost vysoce cenily, ukládaly ji do přísloví, vyprávění i náboženských spisů a v mnoha kulturách se pokládá za ctnost. Thomas Hobbes v díle Základy filosofie státu a společnosti definuje moudrost jako „dokonalou znalost pravdy ve všech vědech jakýchkoli“. Ta podle něj povstává z „trvajících vzpomínek na věci, jako by pomocí řady jakýchsi určitých názvů, nemůže však nikterak býti dílem náhlého ostrovtipu, nýbrž dobře rozvažujícího rozumu, což souborným názvem nazýváme filosofií“. Sókratés před soudem o sobě říká, že „žádnou moudrost nemá, velkou ani malou“, a Platón vysvětluje, že z úcty k moudrosti, kterou si žádný smrtelník nemůže osobovat, si zvolil název „filosof“ – ten, který po moudrosti touží. Izraelský politik Abba Eban si prý stěžoval, že „lidé i národy jednají moudře, až když vyčerpali všechny ostatní možnosti“. .. pokračovat ve čtení