A. Eichengrün ca1900


Autor:
Bayer
Formát:
1071 x 1153 Pixel (324042 Bytes)
Popis:
Ernst Arthur Eichengrün (* 13. August 1867 in Aachen; † 23. Dezember 1949 in Bad Wiessee)
Komentář k Licence:
Public domain

Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti.


You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States. Note that a few countries have copyright terms longer than 70 years: Mexico has 100 years, Jamaica has 95 years, Colombia has 80 years, and Guatemala and Samoa have 75 years. This image may not be in the public domain in these countries, which moreover do not implement the rule of the shorter term. Honduras has a general copyright term of 75 years, but it does implement the rule of the shorter term. Copyright may extend on works created by French who died for France in World War II (more information), Russians who served in the Eastern Front of World War II (known as the Great Patriotic War in Russia) and posthumously rehabilitated victims of Soviet repressions (more information).

Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 06 Mar 2024 21:41:24 GMT


Relevantní články

Arthur Eichengrün

Ernst Arthur Eichengrün byl německý chemik a farmakolog židovské národnosti. Získal doktorát roku 1890 na Erlangenské univerzitě a roku 1896 nastoupil do laboratoří firmy Bayer. Roku 1897 vyvinul Protargol, lék na kapavku, užívaný až do nástupu antibiotik, také si nechal patentovat dezinfekci na bázi jodoformu. Roku 1908 založil vlastní společnost Cellon-Laboratorium Dr. A. Eichengrün. Za první světové války vyrobil Cellon, nátěrovou hmotu odolnou proti ohni, používanou na vojenská letadla. Zabýval se výzkumem vstřikování plastů, také experimentoval s acetátovými vlákny a jejich využitím jako fotografického materiálu. Během života získal 47 patentů. V roce 1938 byla jeho firma arizována, od roku 1943 byl vězněn v Koncentračním táboře Terezín. Po válce vystoupil s tvrzením, že skutečným objevitelem aspirinu nebyl jeho tehdejší podřízený Felix Hoffmann, ale on sám, nacistický režim mu však zásluhu upřel kvůli jeho židovskému původu. V roce 1999 publikoval Walter Sneader z University of Strathclyde práci, v níž potvrdil Eichengrünovu verzi. .. pokračovat ve čtení