A 1 Stavovské listiny, inv. č. 1365, velká stavovská pečeť přivěšená k listině z roku 1720
Listina má podobu knihy (20 pergamenových folií). Lepenková vazba je potažená červeným sametem, čtyři tkanice po stranách knihy jsou široké asi 38 mm, jsou buď červené nebo žluté. K listině je přivěšena pečeť moravských stavů v dřevěném pouzdře.
Velikost: 6,5 cm
Barva pečetě: červená
Opis: INSIGNIA.QUATUOR.STATUUM.MARCHIONATUS.MORAVIAE
Popis pečetního obrazu: Anděl před sebou drží (přidržuje) štít s figurou šachované orlice - s moravskou orlicí
Připevnění pečetě: přivěšená, červenozlatými šňůrami
Moravští stavové uznávají pragmatickou sankci - akt, kterým moravští stavové mohli - především směli po sto letech od Obnoveného zřízení zemského ukázat svoji akční samostatnost vůči císařské autoritě (jinak všeobjímající).
Na otisku stavovské pečeti k roku 1720 je vidět šachování orlice. Při popisu pečetního obrazu je označení moravská orlice (užití pojmu) pro figuru bez tinktur zcela relevantní, pokud z kontextu vzhledu a užití jednoznačně plyne identita s figurou, jejíž heraldický popis připouští užití tohoto označení.
Pečeť má (na rozdíl od znaku) vždy opis s titulaturou (k dané symbolice).
V pečetním poli je vyobrazen znak šachované orlice. Kompozice je stejná, jako je tomu na vyobrazení v erbovním listu (listině) Fridricha III., včetně štítonoše - anděla. Pečeť je společně s malou stavovskou pečetí a sněmovní pečetí jediným, velmi pozdním, dokladem použití Fridrichova erbovního listu ke tvorbě úředního znaku.
Tyto pečeti však, jak vyplývá z opisu v pečetním poli, nejsou zemskými pečetěmi. Jde o "Insignie čtyř stavů markrabství moravského" (velká a malá stavovská pečeť), či o "Pečeť pánů, pánů poslanců moravského markrabství" (sněmovní pečeť); jejich vyobrazení viz kapitola Ke znaku země Moravy od Františka Zvolského otištěná v jeho práci z roku 1947 Znaky moravských měst. Jsou to pečeti korporativní - plně dle záměru Fridrichova erbovního listu.
Pečeti moravské zemské správy tento nebo podobný obraz nemají. Všechny nesly císařský znak; viz např. pečeti Moravského královského tribunálu, který byl zřízen v roce 1636 jako nejvyšší zemský vládní orgán, v jehož čele moravský zemský hejtman. Použití šachované orlice, položené na hruď císařského orla, bylo povoleno až v době tereziánských reforem.
Literatura: Pícha, František: K 550 letům erbovní listiny císaře Fridricha III. pro moravské stavy, in: Genealogické a heraldické informace 2012, Brno 2013, s.68-69.Relevantní obrázky
Relevantní články
Moravská orliceMoravská orlice ve své současné podobě byla vytvořena v polovině 13. století Přemyslem Otakarem II., když se tento moravský markrabě stal českým králem a vedle stříbrného českého lva v červeném poli začal (nově) užívat stříbrno-červeně šachovanou moravskou orlici v modrém poli. Stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí na modrém štítě je v této a pozdější době zachycena uměleckými díly i úředními dokumenty. .. pokračovat ve čtení