Anatolia 1097


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
1440 x 749 Pixel (530880 Bytes)
Popis:
A map of Anatolia before the Siege of Nicaea in 1097, also showing the location of the Battle of Manzikert, 1071.
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 07 Jul 2024 13:30:20 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Kilič Arslan I.

Kilič Arslan I. (1079–1107) byl v letech 1092 až do své smrti roku 1107 rúmským sultánem. V době smrti svého otce Sulejmana I. byl ještě dítě, čehož využili Kilič Arslanovi poručníci, emírové i různí provinční místodržící k rozvrácení Sulejmanovy říše na nezávislá panství. Mladý Kilič Arslan jeden čas strávil i jako rukojmí na dvoře sultána Malikšáha. Po smrti Malikšáha roku 1092 musel Kilič Arslan původní říši svého otce dobývat zpět, což se mu po letech válek z velké části podařilo. Z mocného města Nikaia na hranicích s Byzancí učinil své sídelní město. .. pokračovat ve čtení

Danišmendovci

Danišmendovci či také Danišmendové byla turecká dynastie oghuzského původu založená Danišmendem Gazim. Vládla severovýchodní a východní Anatolii od roku 1104 do 1178 spravovaná jako beylik Seldžucké říše. Ovládané území se původně soustředilo kolem měst Sivas, Tokat a Niksar ve střední a severovýchodní Anatolii, ale po krátký čas sahalo dál na západ až k Ankaře a Kastamonu a na jih až k Malatyi, kterou Danišmendovci obsadili roku 1103. Na počátku 12. století se Danišmendovci stali soupeři Rúmského sultanátu, který zaujímal velkou část Anatolie a obklopoval danišmendovské území. V té době se Danišmendovci účastnili také bojů s evropskými křižáky. Osud tureckého beyliku, který byl formálně podřízenén Seldžucké říši, zpečetili sami Seldžučtí Turci, když za druhé vlády beje Nasreddína Muhammeda roku 1178 dobyli Malatyi a přinutili zbývající Danišmendovce k poslušnosti. .. pokračovat ve čtení

Alexios I. Komnenos

Alexios I. Komnenos byl byzantským císařem v letech 1081 až 1118 a zakladatelem dynastie Komnenovců. Alexios projevil své výjimečné státnické, vojenské a diplomatické schopnosti za velice dramatických okolností na konci 11. století, kdy byla byzantská říše svírána vážným vnějším nebezpečím ohrožujícím samotnou existenci státu. Musel se vypořádat s několika vnitřními povstáními a také s náporem Normanů, Pečeněgů a Seldžuků. Za jeho panování byla uspořádána první křížová výprava, jíž využil ke znovudobytí části území, o něž byla byzantská říše připravena seldžuckými Turky po bitvě u Mantzikertu. Třebaže především první polovina jeho vlády byla vyplněna bojem o přežití Byzance, svému synovi zanechal konsolidovanou a územně rozšířenou říši. Zahájil rovněž obnovu armády a financí, čímž přispěl k nastolení nového období mocenského a kulturního vzestupu. .. pokračovat ve čtení