Antanas-Smetona-before-IWW


Autor:
Aleksandras Jurašaitis (1859-1915)
Formát:
183 x 253 Pixel (28698 Bytes)
Popis:

Lietuvos valstybės prezidentas Antanas Smetona. Nuotrauka daryta dar prieš I pasaulinį karą. Autorius – Vilniaus fotografas Aleksandras Jurašaitis (1859-1915).

Antanas Smetona. One of the signatories of Lithuanian independence act. First President of Lithuania. Photo taken before IWW by photographer Aleksandras Jurašaitis (1859-1915) from Vilnius.
Komentář k Licence:
Public domain

Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti.


You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States. Note that a few countries have copyright terms longer than 70 years: Mexico has 100 years, Jamaica has 95 years, Colombia has 80 years, and Guatemala and Samoa have 75 years. This image may not be in the public domain in these countries, which moreover do not implement the rule of the shorter term. Honduras has a general copyright term of 75 years, but it does implement the rule of the shorter term. Copyright may extend on works created by French who died for France in World War II (more information), Russians who served in the Eastern Front of World War II (known as the Great Patriotic War in Russia) and posthumously rehabilitated victims of Soviet repressions (more information).

.
Licence:
Public domain
Credit:
Owned by Lietuvos Trakai history museum
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 30 Sep 2023 18:29:27 GMT

Relevantní obrázky

(c) Magnus Fröderberg/norden.org, CC BY 2.5 dk
(c) You must make credit to author of this image for using this image elsewhere., CC BY-SA 2.5

Relevantní články

Dějiny Litvy

Dějiny Litvy počínají příchodem Baltů asi 3000–2000 př. n. l. První písemné zmínky o Litevcích, patřících do skupiny baltských národů, se datují do roku 1009 n. l. Litevci později dobyli sousední země a ve 13. století založili Litevské velkoknížectví. Velkoknížectví bylo úspěšným a dlouho trvajícím válečnickým státem. Střežilo si svou nezávislost a křesťanství přijalo teprve ve 14. století jako jedna z posledních zemí v Evropě. V 15. století se tato obávaná mocnost stala největším státem Evropy díky dobytí rozsáhlých oblastí Rusi, obývaných velkými skupinami Východních Slovanů. Krewskou unií, ustanovenou roku 1385, se velkoknížectví osobou panovníka spojilo s Polskem. Pozdější Lublinská unie, uzavřená roku 1569 dala vzniknout unii reálné, tzv. Republice obou národů. Ta přetrvala až do roku 1795, kdy posledním dělením Polska zaniklo jak Polsko, tak i Litva. Pod nadvládou Ruského impéria Litevci následně žili až do 20. století. .. pokračovat ve čtení