Arctic Sea Ice Minimum Comparison
The maps above compare the Arctic ice minimum extents from 2012 (top) and 1984 (bottom). According to NSIDC, the average minimum extent for 1979–2000 was 6.70 million square kilometers (2.59 million square miles). The 1984 minimum was roughly that amount, so a comparison between 2012 and 1984 gives an idea of how much conditions this year strayed from the long-term average. The minimum ice extent in 2012 was about half the average.
The 2012 map was compiled from observations by the Advanced Microwave Scanning Radiometer 2 (AMSR-2) sensor on the Global Change Observation Mission 1st–Water (“Shizuku”) satellite, which is operated by the Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA). As of September, AMSR-2 data were still preliminary, as the mission was launched in May 2012 and instruments are still being fully calibrated and validated. But the data agreed with observations from the Special Sensor Microwave Imager/Sounder (SSMIS) from the U.S. Defense Meteorological Satellite Program.
The 1984 image was made from observations by the Scanning Multichannel Microwave Radiometer (SMMR) on the Nimbus-7 satellite. Sea ice in the 1984 image has a blockier appearance because that sensor had coarser resolution. The white circle over the pole in each image is a data gap resulting from satellites flying close to—but not directly over—the poles. The wider orbital coverage by AMSR-2 (and other satellite instruments) has shrunk the size of this gap. The area around the North Pole is ice-covered—an assumption confirmed by many airborne and ice-surface expeditions—but researchers use an average of the concentration just outside the gap to estimate the extent within. Caption by Michon Scott and Mike Carlowicz.
Relevantní obrázky
.png)
.png)
.jpg)
.jpg)
Relevantní články
Změna klimatu v ArktiděHlavní environmentální problémy způsobené současnou změnou klimatu v arktickém regionu sahají od dobře známých, jako je úbytek mořského ledu nebo tání grónského ledovce, až po méně známé, ale velmi významné problémy, jako je tání permafrostu, a také související sociální důsledky pro místní obyvatele a geopolitické důsledky těchto změn. Arktida bude změnou klimatu pravděpodobně obzvláště postižena, protože se zde předpokládá vysoká míra oteplování v regionu a s tím spojené dopady. V roce 2007 byly vyhodnoceny prognózy teplot pro arktickou oblast: Ty naznačovaly již průměrné oteplení o 2 °C až 9 °C do roku 2100. Toto rozmezí odráží různé prognózy vypracované různými klimatickými modely, prováděné s různými scénáři ovlivňování. Radiační působení je měřítkem vlivu přírodních a lidských činností na klima. Různé scénáře ovlivňování odrážejí například různé prognózy budoucích lidských emisí skleníkových plynů. .. pokračovat ve čtení
ArktidaArktida je polární oblast okolo severního pólu. Název pochází z řeckého αρκτος (arktos) – medvěd a vztahuje se k souhvězdí Velká Medvědice a Malého Medvěda v blízkosti severního nebeského pólu. Oblast je tvořená Severním ledovým oceánem pokrytým mořským ledem, který každoročně částečně roztává a rozpadá se na plovoucí kry, a severními oblastmi a ostrovy Ruska, Kanady, USA a skandinávských zemí, kde jsou oblasti ledovců, věčně zmrzlé půdy a tundry. Na rozdíl od Antarktidy v okolí jižního pólu není Arktida světadílem. Polární oblasti představují specifický biotop. Typickým arktickým endemitním zvířetem je lední medvěd, naopak zde nežijí antarktičtí tučňáci. .. pokračovat ve čtení