Armoiries Gérard de Ridefort


Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
600 x 660 Pixel (21730 Bytes)
Licence:
Credit:
This vector image includes elements from this file:
Meubles SVG - Lion.svg.
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 00:52:09 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Gérard z Ridefortu

Gérard z Ridefortu byl v letech 1185 až 1189 velmistrem řádu templářů. .. pokračovat ve čtení

Třetí křížová výprava

Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení

Velmistři Řádu templářů

V čele Řádu templářů stál vždy na doživotí volený velmistr, který byl i zároveň nositelem titulu "Kníže z vůle Boží". .. pokračovat ve čtení

Bitva u Cressonských pramenů

Bitva u Cressonských pramenů proběhla 1. května 1187 mezi Jeruzalémským královstvím a Ajjúbovci u místa zvaného Cressonské prameny nedaleko Nazaretu. Křižáci byli poraženi. Ze 130 rytířů bitvu přežili pouze tři včetně velmistra templářů Gérarda z Ridefortu. Velmistr johanitů Roger de Moulins padl. Ke smůle křižáků byla bitva u Cressonských pramenů jen pouze předehrou porážky daleko rozsáhlejší, a tou byla o dva měsíce později bitva u Hattínu. Než došlo k této osudné bitvě, sultán Saladin vyslal napřed na křižácké území ve směru k Tiberiadě menší vojsko vedené vojevůdcem Gökbörim, aby se pomstil za útok Renauda de Châtillon, pána Zajordánska, na muslimskou karavanu. Na vpád vojska nejrychleji zareagoval velmistr Gérard z Ridefortu, který shromáždil menší armádu, čítající templářské rytíře z posádek řádových hradů spolu s rytíři z Nazaretu, kterých bylo dohromady 130, dále 400 pěších a neznámý počet turkopolů. Křižácké vojsko se však u Cressonských pramenů nedokázalo početně ani takticky vyrovnat ajjúbovským silám a podlehlo. Johanité v bitvě přišli také o svého velmistra. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Hattínu

Bitva u Hattínu mezi křižáckým Jeruzalémským královstvím a sultánem Saladinem se odehrála v sobotu 4. července 1187 pod horou Hattínské rohy a skončila drtivou porážkou křižáků. Bitva byla rozhodujícím střetem ve vleklém konfliktu mezi křižáky a Saladinem a na jejím výsledku záviselo přežití křižáckých států v Levantě, z nichž se války účastnilo Jeruzalémské království a jeho vazal Tripolské hrabství, zatímco druhý vazalský stát, Antiochijské knížectví, vyhlásilo neutralitu. .. pokračovat ve čtení

La Fève

La Fève byla malá templářská pevnost ležící v Jizre'elském údolí v dnešním Izraeli, na cestě mezi Jeruzalémem a Tiberadou u Galilejského jezera. Hrad byl vybudován na planině ve tvaru obdélníka o rozměrech 120 × 90 metrů. Opevnění hradu rovněž disponovalo vodním příkopem. .. pokračovat ve čtení