Armoiries de Sponheim 1
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Relevantní články
Druhá křížová výpravaDruhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení
Kristián III. Falcko-ZweibrückenskýKristián III. Falcko-Zweibrückenský byl německý šlechtic, člen falcko-zweibrückensko-birkenfeldského rodu, vedlejší větve rodu Wittelsbachů. Narodil se jako syn Kristiána II. Falcko-Zweibrückensko-Birkenfeldského a Kateřiny Agáty, hraběnky z Rappoltsteinu. V letech 1717 až 1731 vládl jako zweibrückensko-birkenfeldský falckrabě. V roce 1731 zdědil samostatné falcko-zweibrückenské vévodství a stal se tak zweibrückenským falckrabětem a vévodou. Od roku 1699 byl také hrabětem z Rappoltsteinu. .. pokračovat ve čtení
Hornorýnský krajHornorýnský kraj či též Hornorýnský říšský kraj, někdy také jen Rýnský kraj byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500–1806, tedy po celou dobu trvání instituce říšských krajů, ovšem po míru v Lunéville ztratil spolu s říší přes polovinu krajského území. Sdružoval až 72 stavů na západě říše a převažovali v něm evangeličtí stavové, z nichž byl zvláště výrazný podíl helvétské konfese. Silné bylo taktéž zastoupení říšských měst. .. pokračovat ve čtení
Seznam říšských území odstoupených po míru v LunévilleTento článek zachycuje seznam území, která musely Svatá říše římská či její sousedé odstoupit Francii nebo jejím spojencům následkem podpisu mírové smlouvy v Lunéville. .. pokračovat ve čtení