Arsia Mons mosaic

Autor:

NASA / JPL-Caltech / Arizona State University

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/d61c2

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2058 x 3348 Pixel (2075648 Bytes)

Popis:

Arsia Mons is the southernmost of the Tharsis volcanoes. It is 270 miles in diameter, almost 12 miles high, and the summit caldera is 72 miles wide. For comparison, the largest volcano on Earth is Mauna Loa. From its base on the sea floor, Mauna Loa measures only 6.3 miles high and 75 miles in diameter. The image here is a mosaic of several daytime IR images. The indentations on the SW and NE sides align with the Pavonis Mons and Ascreaus Mons to the NE. This may indicate a large fracture/vent system was responsible for the eruptions that formed all three volcanoes.

Licence:

Public domain

Credit:

http://themis.asu.edu/zoom-20050613a

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 04 Sep 2024 04:19:37 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Kaldera je geologický útvar, který vzniká v závěru sopečné erupce. Má půdorysný tvar kruhové nebo elipsovité prohlubně, ohraničené vysokými skalními stěnami na svém okraji. Její průměr se nejčastěji pohybuje do několika kilometrů a hloubka činní několik set metrů. Ačkoliv se kaldera vizuálně podobá sopečnému kráteru, jedná se o dvě různé povrchové formace s odlišným způsobem vzniku a rozměry. Kalderizace je nejčastěji spojována s katastrofálními explozivními erupcemi pliniovského typu, kdy objem vyvrženin překračuje 1 km³. Během formování kaldery obyčejně dochází k částečnému nebo úplnému zániku původního sopečného tělesa. Ovšem nejsou nutně vázány na explozivní erupce, ale vyskytují se rovněž i u štítových sopek, kde převažuje výlevný (neexplozivní) vulkanismus. Přestože každý rok dojde na Zemi zhruba k 60–80 sopečným výbuchům u 50–70 sopek, patří zformování kaldery k relativně vzácným jevům, k nimž dochází pouze párkrát za století. Mezi lety 1911 a 2018 je známo pouze osm případů.Po skončení erupce bývají působením srážek a podzemních vod často vyplněny kalderovým jezerem. S pokračující vulkanickou aktivitou se na jejich dně mohou objevit lávové dómy či může započít růst zcela nového kuželu, přičemž přísun nového materiálu je schopný v určitém časovém horizontu kalderu částečně nebo zcela zaplnit. V případě další silné erupce se může nová kaldera zformovat uvnitř stávající anebo se mohou dvě různě staré kaldery navzájem překrývat. Kaldery se nutně nenacházejí jen na Zemi, ale byly objeveny i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Dávný vulkanismus vedl k jejich vzniku na Měsíci, Venuši, Marsu, ale i jupiterově měsíci Io. Oproti těm pozemským dosahují větší velikosti. .. pokračovat ve čtení