Attributed Coat and Shield of Arms of Henry VI, Holy Roman Emperor (Codex Manesse)

Autor:

Heralder & Tom Lemmens

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/1f67

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

772 x 920 Pixel (64799 Bytes)

Popis:

Attributed coat of arms of Henry VI, Holy Roman Emperor (died 1197). (Recreation of painting in Codex Manesse c.1304)

Komentář k Licence:

Vlastní dílo

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

• File:Reichsadler Manesse.png

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 07 Mar 2024 11:44:20 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení

První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů. Vyhlášení výpravy bylo částečně reakcí na postupné pronikání tureckých nájezdníků do Anatolie, kde na Byzantské říši dobyli značná území a oslabili moc říše. Byzantský císař Alexios se obrátil na papeže, aby mu pomohl získat dobrovolníky do jeho žoldnéřské armády, díky níž by mohl ztracená území na východě znovu dobýt. Vyhlášení výpravy bylo zároveň motivováno snahou papeže Urbana II. o zmírnění schizmatu mezi západní a východní katolickou církví. Urban II. zároveň mohl využít vyhlášení výpravy k tomu, aby získal navrch nad císařem Jindřichem IV., svým protivníkem v boji o investituru. .. pokračovat ve čtení

Svatá říše římská neměla během celé své existence žádný jednotný a ustálený znak. Dlouhodobě jako jednotící symbol existoval černý orel s červenou zbrojí – nejprve jednohlavá orlice, od druhé poloviny 14. století byl zobrazován dvouhlavý orel, přičemž většinou byl/a umisťován/a na zlatém poli, ale někdy se objevoval/a také zcela samostatně. .. pokračovat ve čtení

Křížová výprava roku 1101 byla menší křížovou výpravou sestávající z tří na sobě nezávislých tažení. Proběhla v letech 1100 až 1101 a snažila se navázat na úspěch první křížové výpravy. Charakteristická byla tím, že se jí zúčastnilo mnoho z těch, kdo během první křížové výpravy porušili křižácké sliby a vrátili se předčasně zpět, přičemž nyní chtěli svým slibům konečně dostát. .. pokračovat ve čtení

Obležení Hlohova a s tím spojená Bitva na Psích polích je prvním velkým vítězstvím Poláků proti mocnému cizímu nepříteli a tak zaujímá v polských dějinách významné místo. Díky kronice Galla Anonyma jsou tyto události velmi známé a zaujímají v polském historickém vědomí významné místo. .. pokračovat ve čtení