BSicon STR+r
|
Tento obrázek jednoduchého geometrického tvaru nemůže být předmětem autorských práv, a je tedy volným dílem, protože sestává výhradně z informací, jež jsou veřejným vlastnictvím, a neobsahuje žádné autorské dílo. |  |
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
Relevantní články
Železniční trať Hranice na Moravě – PúchovŽelezniční trať Hranice na Moravě – Púchov je dvoukolejná mezistátní elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín se slovenskou hlavní tratí Bratislava–Žilina. Trať vede z Hranic přes Valašské Meziříčí, Vsetín a Horní Lideč, dále pak přes státní hranici se Slovenskem do Púchova. Na trati se nachází jeden tunel. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Poprad-Tatry – Studený Potok – Plaveč / Tatranská LomnicaŽelezniční trať Poprad-Tatry – Plaveč; Studený Potok – Tatranská Lomnica je jednokolejná neelektrizovaná regionální dráha na Slovensku spojující Poprad a Plaveč s odbočkou do Tatranské Lomnice. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Opava východ – Svobodné Heřmanice – Horní BenešovŽelezniční trať Opava východ – Svobodné Heřmanice – Horní Benešov je jednokolejná regionální železniční trať o délce 25 km. Provozovaná část trati je v jízdním řádu pro cestující uváděna v tabulce 314, úsek Svobodné Heřmanice – Horní Benešov je zrušen. V úseku Opava východ – Odbočka Moravice – je trať vedena po stejné koleji s tratí Opava východ – Hradec nad Moravicí. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Brno–PřerovŽelezniční trať Brno–Přerov je jednokolejná elektrizovaná železniční trať. Trať vede z Brna přes Újezd u Brna, Vyškov a Kojetín do Přerova. Provoz na trati byl zahájen 30. srpna 1869, v letech 1993–1996 byla provedena elektrizace celé dráhy. V roce 1934 byla vybudována spojka tratě z Holubic do Blažovic na Vlárské dráze. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/RakovníkŽelezniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník je převážně tvořena tratí bývalé Buštěhradské dráhy o délce 130 kilometrů z Prahy do Chomutova, a 9 kilometrů z Lužné u Rakovníka do Rakovníka, která v úseku Praha–Kladno vedla z velké části ve stopě bývalé lánské koněspřežky. Charakterem území, kterým vede, a charakterem provozu ji lze v úseku Praha–Kladno považovat za typickou příměstskou železnici, čemuž odpovídá i to, že je v tomto úseku již od roku 1996 integrována v PID. Nyní je v PID integrována až do Rakovníka a Milostína na chomutovské větvi. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Havlíčkův Brod – Žďár nad SázavouŽelezniční trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou byla jednokolejná místní dráha o délce 33 km spojující dvě města na Českomoravské vrchovině, Havlíčkův Brod se Žďárem nad Sázavou. Zprovozněna byla v roce 1898, o sedm let později na ni ve Žďáru navázala lokálka do Tišnova. Původní trať mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem byla v provozu do roku 1953, kdy byla uvedena do provozu nová hlavní trať z Brna do Havlíčkova Brodu, která ji nahradila. V úseku mezi Přibyslaví a Sázavou byla však nadále využívána jako vlečka, v letech 1997–2006 i s příležitostným provozem nostalgických vlaků. Poté byla snesena i tato část, místo níž vznikla cyklostezka. .. pokračovat ve čtení
Linia Hutnicza SzerokotorowaLinia Hutnicza Szerokotorowa (LHS) (v překladu Hutnická širokorozchodná trať) je jednokolejná trať o rozchodu 1520 mm. Tato trať o délce 394,65 km spojuje síť ukrajinských železnic z ukrajinsko-polské hranice (hraničním bodem je most přes řeku Bug) u Hrubieszówa se Sławkówem na hranici Slezského a Malopolského vojvodství. Původní název této trati byl Linia Hutniczo-Siarkowa (čili Hutnicko-sírová trať) a vedle stavby trati Centralna Magistrala Kolejowa se jednalo o jednu z největších železničních staveb v Polsku 70. let 20. století. .. pokračovat ve čtení