Balduineum Wahl Heinrich VII

Autor:

NeznámýUnknown author

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/27fa

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1446 x 1037 Pixel (735881 Bytes)

Popis:

 

• Sedm kurfiřtů volí Jindřicha VII. králem. Kurfiřti, jež lze rozeznat podle erbů nad nimi, jsou (zleva) arcibiskup kolínský (Jindřich II. z Virneburgu), arcibiskup mohučský (Petr z Aspeltu) arcibiskup trevírský (Balduin Lucemburský), falckrabě rýnský (Rudolf I. Falcký), saský vévoda (Rudolf I. Saský), markrabě braniborský (Valdemar Braniborský) a český král (Jindřich Korutanský).
• Miniatura z kroniky Jindřicha VII. (Balduineum).
• Perokresba na pergamenu, 1341. Uloženo v Zemském archivu v Koblenci.

Licence:

Public domain

Credit:

Landeshauptarchiv Koblenz

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 20 Mar 2024 21:36:47 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F031406-0017 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-1989-1104-437 / Settnik, Bernd / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-S38324 / CC-BY-SA 3.0

(c) Stefan Kühn, CC BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1976-116-08A / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-R15449 / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Kurfiřt byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení

Korunovace panovníků Svaté říše římské, tj. římských králů, císařů a jejich manželek, probíhaly po celou dobu existence Svaté říše římské. Prvním panovníkem, kterého papež korunoval na císaře, byl Karel Veliký v roce 800. Za prvního vládce Svaté říše římské je nicméně považován až císař Ota I., korunovaný roku 962. Poslední korunovace římského císaře se odehrála v roce 1792, kdy byl korunován František II. Rakouský. .. pokračovat ve čtení

Svatá říše římská je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806. Říše zprvu sestávala ze tří království německého, italského, arelatského, kmenových knížectví, českého knížectví a dalších stovek knížectví, vévodství, hrabství, knížecích biskupství, svobodných říšských měst a jiných oblastí. Do roku 1157 se říše označovala jen jako Říše římská, římská říše, tehdy Fridrich I. Barbarossa název pozměnil přídomkem „svatá“. Od 15. století se začal užívat rozšířený název Svatá říše římská národa německého, ale spíše jen v částech říše s německým obyvatelstvem. .. pokračovat ve čtení

Tento seznam trevírských biskupů a arcibiskupů zahrnuje biskupy a arcibiskupy trevírské (arci)diecéze v Německu. .. pokračovat ve čtení

Kníže-biskup, popřípadě kníže-arcibiskup byl biskup, kterému příslušela též hodnost knížete a v řadě případů též svrchovaná či téměř nezávislá vláda ve vlastním knížectví nebo jiném feudálním teritoriu. Termín kníže-biskup byl v minulosti chápán jako hovorový a neoficiální. Úplný titul zněl: N. N., (arci)biskup z N., kníže. Hodnost se týkala naprostou většinou biskupů římskokatolických, jen ve vzácných, historicky podmíněných případech, patřili ke knížatům-biskupům též někteří biskupové luteránští, anglikánští a pravoslavní. .. pokračovat ve čtení

Balduin Lucemburský byl francouzský šlechtic a římskokatolický duchovní. V letech 1307-1354 byl trevírským arcibiskupem. Byl bratrem budoucího římského císaře Jindřicha VII. a sám jedním z nejmocnějších říšských kurfiřtů své doby. .. pokračovat ve čtení

Trevírské kurfiřtství bylo církevní knížectví, součást Svaté říše římské, které existovalo od konce 9. do počátku 19. století. Skládalo se z dědičných držav knížete-arcibiskupa z Trevíru, který byl zároveň říšským kurfiřtem. Ve Svaté říši římské byla pouze dvě podobná církevní knížectví-kurfiřtství: Kolínské kurfiřtství a Mohučské kurfiřtství, mezi nimiž Mohučské zaujímalo první místo. .. pokračovat ve čtení