Banner of the Margraviate of Moravia


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
480 x 380 Pixel (16770 Bytes)
Popis:
Banner of the Margraviate of Moravia
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 30 Mar 2024 14:16:44 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Moravské markrabství za vlády Lucemburků

Morava za vlády Lucemburků zažívala období rozvoje i úpadku. Po vymření Přemyslovců (1306) zavládly na Moravě zmatky, které neskončily ani nástupem Jana Lucemburského na český trůn (1310). Období stabilizace nastalo až po uzavření Domažlických úmluv (1318). Zlepšení přišlo s Karlovým markrabstvím (1334-1349), skutečný rozkvět však nastal až za vlády Jana Jindřicha (1350-1375). Po jeho smrti však jeho ctižádostivý syn Jošt (1375-1411) moravské markrabství svými výboji a politikou silně zadlužil, navíc Moravu zachvátily boje s jeho bratry. Po Joštově smrti se na Moravě začaly rychle šířit husitské ideje, které nakonec vyústily zapojením Moravy do husitských válek. Zikmund Lucemburský situaci na Moravě nezvládal, a tak ji roku 1423 postoupil svému zeti Albrechtu Habsburskému. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Trnavy

Bitva u Trnavy se odehrála 28. dubna 1430 v lokalitě mezi městem Trnava a řekou Váh. Husité pod velením hejtmana Velka Koudelníka z Březnice zde v průběhu rejsy do Horních Uher svedli úspěšný obranný boj s moravskými, českými a uherskými oddíly krále Zikmunda Lucemburského. Ačkoli se husitům podařilo ubránit své pozice, v noci po střetnutí se odpoutali od protivníka a zahájili ústup na domovské území. .. pokračovat ve čtení

České země za vlády Přemyslovců

České země za vlády Přemyslovců je historické období českého státu neboli svazek státních útvarů dynastie Přemyslovců označovaného jako Přemyslovský stát apod. Původně vládli Přemyslovci od 9. století pouze v Čechách jako knížata, ale v průběhu 10. století k nim zásluhou Boleslava I. připojili také Moravu a Slezsko. Tomuto soustátí vládli od roku 1198 jako králové, až do roku 1306, kdy definitivně vymírají. Přemyslovský stát byl podřízen Východofranské říši a později se stal součástí Svaté říše římské. Soudržnost zemí stmelil v roce 1348 svými bulami Karel IV. z dynastie Lucemburků, kterými je spojil do Zemí Koruny české. .. pokračovat ve čtení

Druhá křížová výprava proti husitům

Druhá křížová výprava proti husitům bylo vojenské tažení proti husitským Čechám, které probíhalo od léta roku 1421 do počátku roku 1422. Výprava byla vyhlášena koncem května 1421 z iniciativy porýnských kurfiřtů, kteří byli rozhořčeni z nezdaru první výpravy, z jejíhož neúspěchu obviňovali římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Této, v pořadí již druhé výpravě proti českým kacířům, jejíž počátek byl ohlášen na 23. srpna do Chebu, požehnal římský kardinál Branda Castiglione. Výpravu posléze vojensky podpořil také král Zikmund Lucemburský. Křižácké sbory, které do Českého království směřovaly z několika směrů, měly v plánu postupovat na hlavní město Prahu a jejím obsazením tak udeřit v centru husitského hnutí. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Habrů a dobytí Německého Brodu

Bitva u Habrů, v odborné literatuře obvykle spojovaná s dobytím Německého Brodu, se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry. Zkonsolidované uskupení ustupujícího vojska druhé křížové výpravy, jemuž pravděpodobně velel italský vojevůdce Filippo Scollari, zde bylo rozdrceno postupujícími husitskými oddíly v čele se slepým hejtmanem Janem Žižkou. Po svém vítězství husité protivníka pronásledovali až k hradbám Německého Brodu, kde patrně ještě téhož dne svedli další úspěšnou bitvu v otevřeném poli. Dne 10. ledna, při jednání o kapitulaci posádky, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel. .. pokračovat ve čtení

Moravské markrabství

Moravské markrabství či Markrabství moravské byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy. Šlo o politický útvar vybavený v průběhu historie různou mírou autonomie s vlastním stavovským zemským sněmem, oficiálně ustaveným v polovině 14. století, a později zemským výborem. Markrabství bylo po roce 1348 jednou ze zemí Koruny české a v jeho čele stál moravský markrabě, který byl volen zemským sněmem. Po vydání Obnoveného zřízení zemského v roce 1628 byli markrabími dědičně už jen habsburští panovníci. .. pokračovat ve čtení

První křížová výprava proti husitům

První křížová výprava proti husitům byla vyhlášena 1. března 1420 papežem Martinem V., zvoleným na koncilu v Kostnici, a byla namířena proti českým kacířům - husitům. V čele výpravy stál uherský a římský král Zikmund Lucemburský, který měl po svém zemřelém bratru Václavu IV. oprávněný nárok na český trůn. Po nezdařilém pokusu křižáků o vyhladovění Prahy a odražení jejich útoku na vrch Vítkov se Zikmund Lucemburský tohoto pokusu o vojenské potlačení husitů vzdal. 28. července se nechal na Pražském hradě korunovat českým králem, rozpustil svá vojska a spěšně Prahu opustil. Tato křížová výprava byla první ze série pěti neúspěšných křížových výprav vyhlášených v letech 1420-1431 proti husitským Čechám. .. pokračovat ve čtení