Banner of the Principality of Antioch


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
2000 x 1300 Pixel (220113 Bytes)
Popis:
Heraldic Banner of the Principality of Antioch under the Poitiers-Antioch dynasty
Licence:
Credit:
  • Elements of the file were taken from:
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 19 Mar 2024 08:10:05 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Antiochijské knížectví

Antiochijské knížectví, možno také Antiošské byl křižácký stát rozkládající se v dnešní Sýrii a Turecku s centrem ve městě Antiochie. Bylo založeno během první křížové výpravy v roce 1098 a zaniklo dobytím Antiochie sultánem Bajbarsem roku 1268. .. pokračovat ve čtení

Tripolské hrabství

Tripolské hrabství neboli Hrabství Tripolis, do roku 1109 Tortoské hrabství, bylo posledním ze čtyř křižáckých států založených v Levantě po první křížové výpravě. .. pokračovat ve čtení

Válka svatého Sáby

Válka svatého Sáby je pojmenování benátsko-janovské války v letech 1256–1270. Probíhala v době křížových výprav v Levantě a Středomoří. Způsobila ji rivalita mezi Janovany a Benátčany. Konflikt dvou námořních italských republik přerostl v občanskou válku uvnitř Jeruzalémského království, do níž byly vtaženy další znesvářené frakce včetně sousedních křižáckých států. K bojům docházelo po celém Středomoří. .. pokračovat ve čtení

Mamlúcké dobytí Levanty

Mamlúcké dobývání Levanty bylo tři desetiletí trvající období konfliktu muslimů (mamlúků) s křesťany (evropskými křižáky) a jejich mongolskými spojenci, který skončil zánikem křižáckých států v Zámoří (Outremeru). Nastalo po poslední velké křížové výpravě, kdy se situace křižáků v Zámoří začala výrazněji zhoršovat. Příčinou byla klesající podpora evropských mocností a slábnoucí zájem o křižácké hnutí za udržení Svaté země, kdy se pozornost předních evropských panovníků zaměstnávala jinde. Ve stejné době probíhá povstání na Sicílii zvané Sicilské nešpory nebo aragonská křížová výprava, tamním poměrům příliš neprospívala ani lokální občanská válka. ¨ .. pokračovat ve čtení

Seldžucká říše

Velká Seldžucká říše nebo běžně jen Seldžucká říše, přesněji Velký Seldžucký stát nebo krátce Seldžucký stát, byla ve středověku turko-perská muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů, jehož příslušníci byli vyznavači sunnitského islámu. .. pokračovat ve čtení

Mamlúcký sultanát

Mamlúcký sultanát je moderní pojmenování užívané historiky pro státní útvar ovládaném Mamlúky, kteří vytvořili vlastní dynastii Bahriů a vládli Egyptu, Sýrii a sousedním oblastem od poloviny 13. století do začátku 16. století. V letech 1260 až 1517 vládli těmto oblastem jako součást dynastií Ajjúbovců a Abbásovců. V roce 1517 byli poraženi Turky, ale do roka se s nimi osmanský sultán usmířil a káhirské mamlúky opět pověřil řízením země. Další výrazné oslabení moci mamlúků přišlo v době Napoleonova tažení do Egypta, kdy bylo mamlúcké vojsko poraženo v tzv. bitvě pod pyramidami. Káhirští mamlúkové byli jedinou dlouhodobě existující dynastií, která se držela u moci bez závislosti na vlastní reprodukci, jelikož jejich řady tvořili výhradně nakoupení otroci. V době pádu Ajjúbovců byla většina Mamlúků Kipčaky. Byli vojenskými otroky, ale jejich postavení bylo vyšší než jiných otroků a běžných svobodných Egypťanů. .. pokračovat ve čtení

Křižácké státy

Křižácké státy bylo několik feudálních panství podle západního vzoru, jejichž základy polložili evropští účastníci křížových výprav v Levantě, později v Řecku a ve Středozemním moři. Další státy nacházející se v Pobaltí byly založeny německými křižáky během severních kruciát. Hlavním rysem těchto státních celků byla kolonizace, feudalizace a christianizace dobytých území. Po dobytí se moci ujala evropská šlechta nad místním většinovým obyvatelstvem, to se projevilo výstavbou velkých hradů a příchodem dalších osadníků z Evropy, zpravidla v touze po rozvíjení obchodu, na úkor domácích. Křižácké státy jsou proto považovány za předchůdce zámořských kolonií evropských mocností. .. pokračovat ve čtení