Bascanska ploca


Formát:
900 x 509 Pixel (138703 Bytes)
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 18 Mar 2024 14:02:08 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Bašská deska

Deska z Bašky, nebo bašská deska či bašská tabulka je významný archeologický nález a nejstarší písemná památka v Chorvatsku. Jde o dva metry dlouhou a metr širokou vápencovou desku s vyrytým třináctiřádkovým nápisem v hlaholici, jež vznikla někdy okolo roku 1100. Tloušťka vápence je 7-9 cm. Deska váží přibližně 800 kilogramů. Horní část desky nese dekor se vzorem vinných úponků. Byla objevena v roce 1851 ve vsi Jurandvor u obce Baška na chorvatském ostrově Krk při dláždění kostela sv. Lucie, a to místním duchovním Petarem Dorčićem. Předpokládá se, že deska byla původně instalována jako předěl mezi oltářem a zbytkem kostela, později byla zapuštěna do podlahy, takže chodící bohužel ošoupali mnohé části textu k nepoznání. Od roku 1934 je deska uložena v Chorvatské akademii věd a umění v Záhřebu, v kostele je k vidění replika. Od roku 2011 je replika k vidění také ve vestibulu Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu. Desku i nápisy rekonstruoval chorvatský archeolog Branko Fučić, jeho rekonstrukce a interpretace textu je dodnes nejuznávanější. Text mluví o donaci pozemku králem Zvonimirem benediktinskému opatství v časech jistého opata Držihy. Druhá polovina nápisu vypráví, jak opat Dobrovit postavil kostel spolu s devíti mnichy. Typ minulého času užitý v první větě naznačuje, že text byl vytvořen až po smrti krále Zvonimira v roce 1089, což hodně napomohlo s datací. Stejně jako zmínka o lokálním vůdci Kosmovi, jež naznačuje, že text byl psán před benátskou vládou, která započala roku 1116. Tato data tedy vymezují pravděpodobnou dobu vzniku artefaktu. .. pokračovat ve čtení

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě. Rozkládala se převážně na území dnešní Moravy, Slovenska a Maďarska mezi lety 833–907 a zřejmě od roku 867 byly její součástí také Čechy. .. pokračovat ve čtení

Preslavská škola

Preslavská škola byla významná náboženská, literární a kulturní skupina, která vznikla na přelomu 9.–10. století v Bulharsku při dvoře knížete Borise a cara Simeona. Založil ji patrně kníže Boris roku 885 v tehdejším sídelním městě Plisce, podle níž se někdy také nazývá. Car Simeon přeložil roku 893 své sídlo do Preslavi, kde pak škola sídlila v tamním klášteře. .. pokračovat ve čtení

Hlaholice

Hlaholice či řidčeji a zastarale glagolice je nejstarší, dnes jen výjimečně užívané slovanské písmo. Jeho jméno pochází ze staroslověnského slovesa glagolati – hovořit nebo podstatného jména glagolъ – slovo. Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti Velké Moravy, později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v Chorvatsku. Během 10. století Slované přešli buď k latince nebo cyrilici a hlaholice byla odsunuta na okraj. .. pokračovat ve čtení