Berdich.Neumann.(1891-1964)


Autor:

CZ: Autorem této fotografie je neznámá osoba.

EN: Author of this photo is unknown person.
Formát:
800 x 1002 Pixel (673053 Bytes)
Popis:
Bedřich Neumann (* 1891 - † 1964) byl československý generál, příslušník Československých legií v Rusku, významný představitel Obrany národa, zastavájící následně také řadu významných funkcí v československých ozbrojených silách na Západě a exilovém Hlavním štábu Československé armády, a po komunistickém převratu v roce 1948 politický exulant. Foto před rokem 1945.
Licence:
Public domain
Credit:
Vozka, Jaroslav. Hrdinové domácího odboje. Praha: Práce, 1946. 152-[II] s. Tvář století; Sv. 3.
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 28 Feb 2024 10:20:05 GMT

Relevantní obrázky

(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-0210-504 / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Bedřich Neumann

Bedřich Neumann byl československý generál, příslušník Československých legií v Rusku, významný představitel Obrany národa, zastávající následně také řadu významných funkcí v československých ozbrojených silách na Západě a exilovém Hlavním štábu Československé armády, a po komunistickém převratu v roce 1948 politický exulant. .. pokračovat ve čtení

Historie Generálního štábu Armády České republiky

Historii Generálního štábu Armády České republiky lze sledovat od roku 1919, kdy vyvstala naléhavě potřeba ústředního velitelského orgánu nově vzniklé československé armády v samostatném Československu. V počátcích zakládání Generálního štábu sehrála svoji nezastupitelnou expertní úlohu Francouzská vojenská mise (FVM) a její vysocí důstojníci. Teprve od roku 1926 byli na pozice velitelů Hlavního štábu jmenováni vysocí důstojníci československé armády. Budování prvorepublikové československé armády a jejího Hlavního štábu bylo podrobeno zatěžkávací zkoušce během zářijové všeobecné mobilizace 1938 a její „demobilizace“, jež předznamenala etapu práce ve francouzském a později anglickém exilu v průběhu celé druhé světové války. Poválečná etapa budování Hlavního štábu slibně navazující na prvorepublikové demokratické principy a využívající bojové zkušenosti československých důstojníků, kteří se vrátili do vlasti z bojů na západní i východní frontě, byla definitivně ukončena komunistickým převzetím moci po „vítězném“ Únoru 1948. Následovala vlna personálních čistek, politizace armády, bezvýhradná orientace na Moskvu a Sovětský svaz, založení Varšavské smlouvy (1955) a všudypřítomná „úporná“ snaha o hledání „imperialistických“ nepřátel, jež ústila do „posedlosti“ ostrahou západních hranic státu. Budování Československé lidové armády (ČSLA) dostalo „lidštější tvář“ až ve druhé polovině 60. let 20. století s nástupem politického uvolnění ve společnosti a nastolením reformního kurzu v československé armádě. Pražské jaro 1968 přineslo nakrátko do armády i vlnu rehabilitací a snahy o její odpolitizování. Invaze spojeneckých vojsk v srpnu 1968 učinila konec všem demokratizačním procesům, následovala druhá vlna personálních prověrek (1969) a došlo k posílení vnitřní (represivní) úlohy ČSLA. Dlouhé „stojaté vody“ normalizačního období 70. a 80. let 20. století v Československu a jeho armádě byly definitivně ukončeny Sametovou revolucí v listopadu 1989. Armáda i její Generální štáb musely reagovat na rychlý sled událostí: odpolitizování armády a její demokratizace, další vlna rehabilitací vojáků a důstojníků, dohoda o stažení střední skupiny sovětských vojsk „dočasně“ umístěných v Československu (1991), zánik československé federace (1992) a vznik Armády České republiky (AČR), členství České republiky v Severoatlantické alianci (NATO) (1999), profesionalizace armády (2005) a definitivní opuštění sovětského modelu struktury AČR a GŠ. Za sto let existence Generálního štábu se v jeho vedení vystřídali dva Francouzi a více než dvacet Čechů a Slováků. .. pokračovat ve čtení

Antonín Hron

Antonín Hron prošel několika bojišti první světové války. Mezi světovými válkami byl prvorepublikovým důstojníkem československé armády. Na sklonku své vojenské kariéry dosáhl hodnosti plukovníka generálního štábu. V letech 1937 až 1939 zastával funkci československého vojenského atašé v Berlíně. Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do ilegální činnosti v Obraně národa (ON). Jako příslušník domácího protinacistického odboje spolupracoval s divizním generálem Ing. Aloisem Eliášem a s Ústředním vedením Obrany národa). Byl zatčen gestapem dne 14. prosince 1939. Na rozdíl od Václava Kropáčka, který byl odsouzen k trestu smrti, byl Antonín Hron odsouzen spolu s Josefem Ptákem u drážďanského soudu pouze k pěti letům káznice a ke ztrátě čestných práv občanských na dalších pět let. Antonín Hron zemřel 12. dubna 1945 v KT Flossenbürg na následky všeobecné vyčerpanosti po věznění a v důsledku prodělaných útrap na týdenním pochodu smrti. Po druhé světové válce byl povýšen do hodnosti brigádního generála. .. pokračovat ve čtení