Berezowica mala cmentarz3

Autor:

Alina i Ireneusz Skrzypczakowie

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/9bf0

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1000 x 750 Pixel (154471 Bytes)

Popis:

Graveyard in Berezowica Mala, Ukraine

Komentář k Licence:

Toto dílo je svobodné a může ho kdokoli užívat pro jakýkoli účel. Pokud si přejete tento obsah užít, nemusíte žádat o svolení, pokud dodržíte všechny licenční požadavky uvedené na této stránce. Wikimedia obdržela e-mail s potvrzením, že držitel autorských práv souhlasil se zveřejněním za podmínek uvedených na této stránce. Tuto zprávu zkontroloval člen VRTS a uložil ji v našem archivu svolení. Ke komunikaci mají přístup důvěryhodní dobrovolníci v záznamu #2009021810037318. Pokud máte dotazy k archivované komunikaci, použijte prosím nástěnku VRT. Odkaz na záznam: https://ticket.wikimedia.org/otrs/index.pl?Action=AgentTicketZoom&TicketNumber=2009021810037318 Find other files from the same ticket:

Licence:

CC BY 3.0

Credit:

http://www.longinus.org.pl/berezowica.htm

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 29 Feb 2024 00:03:27 GMT

Relevantní obrázky

(c) Photo by Mykola Vasylechko. Світлина Миколи Василечка.
, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Volyňský masakr je označení pro masové vraždy páchané v období od února 1943 do února 1944 v oblasti historické země Volyně, tehdy spadající do nacistickým Německem okupovaného území předválečného Polska, nyní západní část Ukrajiny. Tyto zločiny byly naplánovány a spáchány ukrajinskými nacionalisty sdruženými v tzv. Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), vojenské frakci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) pojmenované po Stepanovi Banderovi, s aktivní podporou místního ukrajinského obyvatelstva, přičemž namířeny byly především vůči tamější polské a též i zbylé židovské menšině, polské Zemské armádě a polským praporům Schutzmannschaft. Dalšími oběťmi, byť v mnohem menším měřítku, byly i jiné národnosti tehdy na Volyni žijící: Rusové, Arméni a volyňští Češi; vražděni byli však i Ukrajinci nesouhlasící s politikou OUN-UPA a lidé levicového smýšlení, hlavně ukrajinští a polští komunisté. Není znám přesný počet obětí těchto mimořádně surově prováděných masakrů. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 50–60 000 Poláků a 2–3 000 Ukrajinců. V roce 1942 německá okupační správa na Volyni evidovala 306 000 Poláků – ukrajinským masakrům tedy padl za oběť zhruba každý pátý člověk polské národnosti. V širším slova smyslu se jedná o součást staleté ukrajinsko-polské konfrontace na ukrajinsko-polských zemích - Volyni, Haliči, Chełmské zemi, Podlesí, Nadsyannia a Lemkivščina. .. pokračovat ve čtení