Black St George's Cross

Autor:

Laurens

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/27f9

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

800 x 480 Pixel (234 Bytes)

Popis:

Black_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Cologne 1475-1794 (Erzbistum Köln)

Licence:

Public domain

Credit:

Flags of the World
Created with Sodipodi based on Flag of England

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 01 Apr 2024 13:57:20 GMT

Relevantní obrázky

(c) I, Jimmy44, CC BY 2.5

Relevantní články

Kolínské kurfiřtství bylo církevní knížectví Svaté říše římské existující od 10. do počátku 19. století. Skládalo se z tzv. Hochstiftů, církevních držav kolínského arcibiskupa, který jim zároveň ve své vlastní osobě vládl jako kurfiřt. Kurfiřtství by nemělo být zaměňováno s římskokatolickou Kolínskou arcidiecézí, která byla rozsáhlejší a nad kterou měl arcibiskup-kurfiřt pouze duchovní autoritu. V Říši byla pouze dvě podobná církevní knížectví (kurfiřtství), a to Mohučské kurfiřtství a Trevírské kurfiřtství. .. pokračovat ve čtení

Katolická liga byl spolek katolických států uzavřený několik let před vypuknutím třicetileté války. Její protivník byla Protestantská unie založená po říšské exekuci (Reichsexekution) v Donauwörth roku 1608. Jako odpověď založil bavorský vévoda Maxmilián I. roku 1609 Katolickou ligu. Mimo Bavorsko k ní patřilo z těch významnějších také arcibiskupství kolínské, trevírské, mohučské a knížecí biskupství würzburské. Kromě třicetileté války se liga o několik let dříve nejprve zúčastnila války o dědictví jülišské. .. pokračovat ve čtení

Kolínská válka (1583–1588) byl ozbrojený konflikt, který zpustošil Kolínské kurfiřtství, historické církevní knížectví, součást Svaté říše římské v dnešní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v Německu. Příčinou války byla německá reformace a následná protireformace a probíhala souběžně s Hugenotskými válkami a Nizozemskou revolucí. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Rudavy se odehrála v zimě koncem 1254 mezi vojsky křižáků Přemysla II. Otakara a pohanskými Prusy na území Sambijského poloostrova, kde se nacházelo mnoho močálů a bažin. Proto se Přemysl rozhodl zaútočit v zimě na sklonku roku 1254, kdy území bylo zamrzlé, čímž předešel uvíznutí vojsk. Tažení se zúčastnilo 60 000 mužů. Vojsko sestávalo z profesionálních sborů z říše, české a rakouské šlechty, Sasů vedených braniborským markrabětem Ottou III., kontigentu hraběte Rudolfa Habsburského a členů Řádu německých rytířů. V bitvě se podařilo českému králi zvítězit. Touto bitvou skončila první česká křížová výprava do Pobaltí. .. pokračovat ve čtení

Svatá říše římská je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806. Říše zprvu sestávala ze tří království německého, italského, arelatského, kmenových knížectví, českého knížectví a dalších stovek knížectví, vévodství, hrabství, knížecích biskupství, svobodných říšských měst a jiných oblastí. Do roku 1157 se říše označovala jen jako Říše římská, římská říše, tehdy Fridrich I. Barbarossa název pozměnil přídomkem „svatá“. Od 15. století se začal užívat rozšířený název Svatá říše římská národa německého, ale spíše jen v částech říše s německým obyvatelstvem. .. pokračovat ve čtení

Čtvrtá křížová výprava proti husitům byla poslední křížovou výpravou v první polovině 15. století, jejímž cílem bylo potlačení husitských kacířů v Čechách. Výprava se uskutečnila v létě roku 1431 a v jejím čele stáli braniborský vévoda Fridrich I. Braniborský a kardinál Giuliano Cesarini. Výprava byla zaskočena rychlým postupem spojených husitských vojsk vedených Prokopem Holým a po bitvě u Domažlic 14. srpna se úplně rozpadla. Fiasko tohoto tažení donutilo katolíky k společnému jednání s husity, které proběhlo na Basilejském koncilu. .. pokračovat ve čtení

Druhá křížová výprava proti husitům bylo vojenské tažení proti husitským Čechám, které probíhalo od léta roku 1421 do počátku roku 1422. Výprava byla vyhlášena koncem května 1421 z iniciativy porýnských kurfiřtů, kteří byli rozhořčeni z nezdaru první výpravy, z jejíhož neúspěchu obviňovali římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Této, v pořadí již druhé výpravě proti českým kacířům, jejíž počátek byl ohlášen na 23. srpna do Chebu, požehnal římský kardinál Branda Castiglione. Výpravu posléze vojensky podpořil také král Zikmund Lucemburský. Křižácké sbory, které do Českého království směřovaly z několika směrů, měly v plánu postupovat na hlavní město Prahu a jejím obsazením tak udeřit v centru husitského hnutí. .. pokračovat ve čtení