BlasonComtatVenaissin
Relevantní obrázky
Relevantní články
Despenserova křížová výpravaDespenserova křížová výprava nebo také jako Norwichská křížová výprava či křížová výprava biskupa z Norwiche, bylo v letech 1382–1383 vojenské tažení Anglie za účelem podpory povstání v belgickém městě Gentu namířené proti Francii, označované jako křížová výprava, v období stoleté války mezi Anglií a Francií a papežského schizmatu. .. pokračovat ve čtení
Papežské schizmaPapežské schizma je situace, kdy v katolické církvi zastávají úřad dva nebo dokonce i tři různí papežové současně. Jako vzdoropapež je označován ten z papežů, který není uznáván za právoplatného. Většina schizmat měla jen omezenou dobu trvání. Nejdelší papežské schizma nastalo po avignonském zajetí mezi léty 1378–1417, kdy od koncilu v Pise roku 1409 stáli v čele západní církve tři papežové. .. pokračovat ve čtení
Druhé Burgundské královstvíDruhé Burgundské království je historický termín pro vrcholně středověké Burgundské království, od 12. století zvané jako Arelatské království neboli zkráceně Arelat podle hlavního města Arles na území Burgundska. Arelatské království se rozkládalo na jihu dnešní Francie v letech 933 až 1378. Někdy také bývá označováno jako „Království obojích Burgund“, protože sjednotilo dosud rozdělené obě části Burgundska. .. pokračovat ve čtení
Kníže-biskupKníže-biskup, popřípadě kníže-arcibiskup byl biskup, kterému příslušela též hodnost knížete a v řadě případů též svrchovaná či téměř nezávislá vláda ve vlastním knížectví nebo jiném feudálním teritoriu. Termín kníže-biskup byl v minulosti chápán jako hovorový a neoficiální. Úplný titul zněl: N. N., (arci)biskup z N., kníže. Hodnost se týkala naprostou většinou biskupů římskokatolických, jen ve vzácných, historicky podmíněných případech, patřili ke knížatům-biskupům též někteří biskupové luteránští, anglikánští a pravoslavní. .. pokračovat ve čtení
Avignonské papežstvíAvignonské papežství, známé jako takzvané avignonské zajetí, je období let 1309–1378, kdy papeži sídlili místo Říma v Avignonu ve Francii. Poté až do roku 1430 byl Avignon sídlem vzdoropapežů. .. pokračovat ve čtení
Stoletá válkaStoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií v letech 1337–1453. Válka oficiálně začala, když francouzský panovník Filip VI. z Valois zabavil anglickému králi Eduardovi III. jeho državy ve Francii, konkrétně vévodství Guyenne na jihozápadě Francie a v hrabství Ponthieu na severu Francie. Jako záminka, která Angličanům umožnila válku vyhlásit, jim posloužilo to, že Francouzi odmítli uznat nárok anglického krále Eduarda III. na francouzský trůn po tom, co o pár let dříve vymřela hlavní francouzská královská dynastie. Rovněž argumentovali problémy ve Flanderském hrabství, které sice bylo významným anglickým obchodním partnerem, ale francouzský král tam měl značný vliv, neboť flanderský hrabě byl leníkem francouzského panovníka. Zároveň Angličanům vadila francouzská podpora Skotska, které přitom bylo již delší dobu v konfliktu s anglickou monarchií. .. pokračovat ve čtení
Venaissinské hrabstvíVenaissinské hrabství bylo hrabství v Provensálsku v období starého režimu. Počátky existence hrabství sahají do roku 1274, do doby avignonského zajetí. Od roku 1348 hrabství nenáleželo Francii, ale bylo exklávou Papežského státu. K Francii bylo připojeno po francouzské anexi v roce 1791, během Velké francouzské revoluce. V přibližných hranicích někdejšího hrabství se nachází francouzský department Vaucluse. .. pokračovat ve čtení