Blason Bo Bohême
Relevantní obrázky
Relevantní články
Jan LucemburskýJan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český byl desátý český král, lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335. Dlouholetým Janovým sekretářem a diplomatem byl francouzský básník a hudební skladatel Guillaume de Machaut, který po králově smrti na svého patrona sepsal oslavnou báseň Soud českého krále. .. pokračovat ve čtení
Vojenské tažení Johany z RožmitáluVojenské tažení královny Johany z Rožmitálu bylo krátkou vojenskou kampaní vojska české zemské hotovosti svolané českou královnou a pověřenou zemskou regentkou Johanou z Rožmitálu, manželkou českého krále Jiřího z Poděbrad, proti uherskému vojsku vedeného uherským králem a českým vzdorokrálem Matyášem Korvínem v rámci česko-uherských válek. Proběhlo v rámci několika týdnů mezi Prahou a západním prostorem středních Čech. Mobilizované české vojsko se nakonec s Uhry nestřetlo ve velkém vojenském střetu, neboť Korvín po zprávách o návratu vojska Jiřího z Poděbrad ze Slezska byl nucen od tažení upustit a ustoupil zpět na Moravu. .. pokračovat ve čtení
Nejvyšší kancléřNejvyšší kancléř Království českého, také nejvyšší zemský kancléř nebo nejvyšší český kancléř stál v čele úřadu České (královské) kanceláře, později České dvorské kanceláře. Disponoval velkou panovnickou pečetí. Kancléř garantoval, že obsah listiny je v souladu s vůli panovníka, a jako zemský úředník současně zaručoval, že obsah listiny neodporuje zemským právům a privilegiím. Úřad byl obsazován pány. Přestože v dvanáctičlenném kolegiu nejvyšších zemských stavovských úředníků Českého království zaujímal až šestou pozici, po přestěhování do Vídně v pobělohorské době byl nejvlivnější politickou osobností české Koruny. Po spojení s rakouskou kanceláří ji řídil jako nejvyšší český a první rakouský kancléř. .. pokračovat ve čtení
Bitva u RábuBitva u Rábu se odehrála 21. května 1271 mezi vojsky českého krále Přemysla Otakara II. a uherského krále Štěpána V. V této bitvě, která se konala na území dnešního Maďarska poblíž města Győr, zvítězilo vojsko českého panovníka. .. pokračovat ve čtení
Karlštejnský purkrabíKarlštejnský purkrabí byl původně úřad správce hradu Karlštejn a okolí, který měl odpovídající správní a soudní pravomoci. S významem Karlštejna jako archivem zemských privilegií a úložištěm českých korunovačních klenotů jeho důležitost vzrostla. Za Jiřího z Poděbrad se zařadil mezi nejvyšší zemské úředníky. Jmenováni byli dva, jeden za panský a druhý za rytířský stav. V dohodě mezi šlechtou a panovníkem z roku 1497, která určila pořadí zemských úřadů, obsadili 10. a 11. místo. Za nimi už byl jen purkrabí Hradeckého kraje. Úřad byl zrušen roku 1625 po přenesení korunovačních klenotů do chrámu sv. Víta v Praze. Jejich místo mezi 12 hlavními zemskými úředníky zaujal prezident nad apelacemi a prezident české komory. .. pokračovat ve čtení
Nejvyšší zemský podkomoříNejvyšší zemský podkomoří byl v dvanáctičlenném kolegiu devátým nejvyšším zemským stavovským úředníkem v Čechách. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Vedl agendu správy královských měst. .. pokračovat ve čtení
Nejvyšší zemský komorníkNejvyšší zemský komorník byl v dvanáctičlenném kolegiu čtvrtým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Podílel se na agendě zemského soudu, do jehož kompetencí spadaly majetkové a trestní záležitosti šlechtické obce. .. pokračovat ve čtení