Blason Comtes de Soissons (selon Gelre)


Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
600 x 660 Pixel (54841 Bytes)
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 19 Mar 2024 08:13:53 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Druhá křížová výprava

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Bouvines

Bitva u Bouvines se odehrála u flanderské vesnice Bouvines 27. července 1214. Vojska francouzského Filipa II. Augusta v ní jasně zvítězila nad vojsky koalice Anglie, Svaté říše římské a Flander. Vzhledem k velké účasti vznešených mužů pocházejících ze severozápadní Evropy se stala bitva opravdu mohutným střetnutím a nelze ji srovnat skoro se žádnou jinou bitvou té doby. .. pokračovat ve čtení

Baronská křížová výprava

Baronská křížová výprava byla v letech 1239–1241 v pořadí mezi šestou a sedmou křížovou výpravou další vojenské tažení evropských křižáků do Svaté země. Někteří historici ale usuzují, že se nejednalo o jednu, nýbrž o dvě samostatné výpravy, první francouzskou z roku 1239 vedenou navarrským králem Theobaldem I. a druhou anglickou Richardem Cornwallským, která dorazila o něco později. Výprava byla vyhlášena papežem Řehořem IX., který svou výzvu původně směřoval na velké státy Evropy, Francii, Anglii a Uhersko, ještě v průběhu výpravy odklonil Řehoř část křižáků na pomoc Latinskému císařství, které tou dobou mělo co dělat s nebezpečím nikájských a bulharských vpádů, což Uhři odmítli a směrem do Konstantinopole vyrazila jen malá armáda. .. pokračovat ve čtení

Osmá křížová výprava

Osmá křížová výprava byla druhá křížová výprava zahájená Ludvíkem IX. Francouzským, tato v roce 1270 proti dynastii Hafsidů v Tunisku. Králi se nelíbil vývoj v Sýrii, kde na zbylé křižácké državy dotírali muslimové. Křížová výprava neměla žádné výrazný dopad, protože Ludvík krátce po příjezdu na břehy Tuniska zemřel na úplavici. Mezi křižáky a Hafsidy byla vyjednána tuniská smlouva. K žádným územním změnám nedošlo, i když křesťanům byla udělena obchodní a některá politická práva. Křižáci se brzy poté stáhli zpět do Evropy. .. pokračovat ve čtení