Blatno, Květnov, church
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Relevantní obrázky
%2c_church.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
_-_z_jihu.jpg)
%2c_silnice_%c4%8d._247_a_kostel_Nanebevzet%c3%ad_Panny_Marie.JPG)
_23_-_kostel.jpg)
_Kath_Kirche_Maria_Himmelfahrt.jpg)
Relevantní články
Kostel Navštívení Panny Marie (Květnov)Kostel Navštívení Panny Marie je římskokatolický kostel zasvěcený Navštívení Panny Marie v Květnově v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Kostel stojí na terase na nízkém návrší severovýchodně od vesnice. Od osmnáctého do počátku dvacátého století byl známým poutním místem, které navštěvovalo až 20 000 poutníků z obou stran Krušných hor ročně. .. pokračovat ve čtení
Římskokatolická farnost Blatno u ChomutovaŘímskokatolická farnost Blatno u Chomutova je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Blatně u Chomutova a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze. .. pokračovat ve čtení
Květnov (Blatno)Květnov je vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí asi sedm kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce kolem 625 metrů. Byla založena nejspíše ve čtrnáctém století a po většinu doby patřila k chomutovskému nebo červenohrádeckému panství. Po zrušení poddanství se Květnov dvakrát stal na krátkou dobu samostatnou obcí, ale od padesátých let dvacátého století patří k Blatnu. V šestnáctém století se květnovský kostel Navštívení Panny Marie stal významným poutním místem. .. pokračovat ve čtení
Římskokatolická farnost – děkanství JirkovŘímskokatolická farnost – děkanství Jirkov je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Jirkov a v jeho okolí. Organizačně spadá do krušnohorského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel sv. Jiljí v Jirkově. .. pokračovat ve čtení
Seznam poutních míst litoměřické diecézeSeznam poutních míst litoměřické diecéze spojených s úctou k Nejsvětější Trojici, k některé Božské osobě, k Panně Marii nebo k svatým vznikl na základě práce Franze Johanna Endlera Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz z roku 1903 a monografie Alfreda Hoppeho Des Österreichers Wallfahrtsorte z roku 1913, který za kritérium volil ta poutní místa, kde na počátku 20. století byl průměrný počet udělených svátostí vyšší než tisíc ročně. Obecně za poutní místo lze považovat každou sakrální stavbu nebo místo, kde se děje náboženský kult. Z tohoto hlediska jsou poutními místy v katolické církvi kostely, kaple i jiná místa kultu ve výroční den jejich zasvěcení a patronátu, v den kdy se na příslušném místě uskutečnilo nějaké zjevení či nadpřirozená událost nebo ve dny stanovené kompetentní církevní autoritou. Nejstarší poutní místa na území litoměřické diecéze, jako jsou Mariánské Radčice s kostelem Panny Marie Bolestné nebo Hejnice s kostelem Navštívení Panny Marie, která začala vznikat již ve 13. století, i když diecéze sama byla založena až v roce 1655. Svým vznikem k historicky nejmladším poutním místům patří od roku 1866 Filipov s bazilikou Panny Marie Pomocnice křesťanů. Z poutních míst nabyly regionálního významu na počátku 20. století Mariánské Radčice, Dolní Ročov, Česká Kamenice aj., zatímco celozemský význam měl Bezděz, Bohosudov a Filipov, do kterého putovala procesí katolických lužických Srbů ze sousedního Německa. .. pokračovat ve čtení
Krušnohorský vikariátKrušnohorský vikariát se nachází v severních Čechách a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je církevní územní správní jednotkou v litoměřické diecézi, která hraničí na jihozápadě s plzeňskou diecézí a na severozápadě u německé hranice s drážďansko-míšeňskou diecézí. Na severovýchodě hraničí s teplickým vikariátem a na jihovýchodě s lounským vikariátem. Z hlediska územního členění státní správy leží na území okresů Chomutov a Most, které jsou v ústeckém kraji, a v západní části lehce zasahuje do okresu Karlovy Vary v karlovarském kraji. Protože zahrnuje oblast v okolí měst Kadaně, Chomutova a Most, dříve se vikariát nazýval chomutovský. Vzhledem k územnímu rozsahu se mu kolem přelomu druhého a třetího tisíciletí začalo říkat krušnohorský, což lépe vyjadřuje, že zahrnuje region Krušnohoří. Vedle toho, že je ze všech vikariátů litoměřické diecéze územně největší, má i několik specifik. .. pokračovat ve čtení