Boršov nad Vltavou, Poříčská, zastávka Podjezd

Autor:

cs:ŠJů

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/1e147

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1255 x 1786 Pixel (483678 Bytes)

Popis:

Boršov nad Vltavou, okres České Budějovice. Poříčská ulice, zastávka Podjezd.

Komentář k Licence:

Můžete si zvolit libovolnou z těchto licencí.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 13:13:37 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Autobusová doprava v Česku je z hlediska rozsahu sítě nejvýznamnějším druhem veřejné dopravy v zemi. Veřejná linková autobusová doprava ve funkci regionální a příměstské dopravy doplňuje železniční síť, navazuje na ni a pokrývá většinu obcí. Všechna velká města a mnoho menších měst má vlastní síť nebo linku městské autobusové dopravy, v největších městech mají autobusové linky doplňkovou roli k páteřní kolejové městské dopravě. V dálkové a mezinárodní dopravě jsou autobusy významným a úspěšným konkurentem železnice. V počátcích autobusové dopravy koexistovaly státní sítě provozované státní poštovní a železniční správou se soukromými linkami, státní síť byla poté sjednocena pod hlavičkou Československých státních drah. V roce 1948 byly soukromé dopravní podniky v Československu znárodněny a meziměstská a regionální veřejná autobusová doprava sloučena do národního podniku ČSAD, který se poté rozdělil do krajských a v některých obdobích i okresních podniků; městská autobusová doprava ve větších městech byla provozována městskými dopravními podniky. Od roku 1990 byla postupně většina státních autobusových společností privatizována a zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, umožnil do linkové dopravy vstup nesčetnému množství nových, většinou soukromých subjektů. Na sklonku 1. desetiletí 21. století roste vliv několika velkých holdingů, z nichž některé mají nadnárodní či zahraniční zázemí. Provoz většiny linek, zejména městských a regionálních, je z velké části dotován kraji a obcemi v rámci tzv. zajištění dopravní obslužnosti území, v některých oblastech jsou tyto linky postupně začleňovány do integrovaných dopravních systémů. Většina dálkových a mezinárodních linek i malá část místních linek je provozována na náklady a obchodní riziko dopravce, část místních linek je dotována soukromými subjekty. Významná je též neveřejná autobusová doprava – patří k nabídce většiny velkých dopravců a působí v ní i mnoho dalších, malých dopravců s jedním či několika málo autobusy, kteří se v linkové dopravě neangažují. Několik dispečinků se specializuje na zprostředkování poptávkové dopravy. .. pokračovat ve čtení

Označník zastávky je český termín pro svislé označení čela tramvajové, autobusové nebo trolejbusové zastávky, popřípadě zastávky jiné veřejné nebo i neveřejné dopravy. Starší právní předpisy a technické předpisy tak označovaly úplné označení zastávky, tedy zpravidla zastávkový sloupek se značkou zastávky, značením názvu a případně i druhu zastávky, případně čísel linek a směrů, deskami či skříňkami s jízdními řády, případně i s dalším značením či odpadkovým košem. Vyhláška č. 294/2015 Sb. však tento termín nově uzurpovala pouze pro samotnou značku označující čelo zastávky silniční linkové dopravy, následně byl tento termín v roce 2017 v původních právních ustanoveních vypuštěn ze zákona o silniční dopravě a v roce 2022 ze zákona o pozemních komunikacích, ustanovení v zákoně o silničním provozu se změna významu termínu podstatně nedotkla. Podle dosud platné technické normy z roku 2007 se označníkem zastávky rozumí i nadále plné označení zastávky. .. pokračovat ve čtení