Budinka novy2

Autor:

Schuminka janička

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/7c21

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1920 x 2560 Pixel (2417084 Bytes)

Popis:

Louka Budínka, Dobronín - nový kříž společně s tím zničeným

Licence:

CC BY 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 15 Mar 2024 20:08:25 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 183-1983-0422-315 / Donath, Otto / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0128 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0130 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-H0304-0500-002 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1987-058-09 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0100 / Berg, Erik R. / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-P003214 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F005100-0010A / Steiner, Egon / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-W0911-501 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F001153-0015A / Hundertmark / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, R 49 Bild-0131 / Wilhelm Holtfreter / CC-BY-SA 3.0

(c) Foto: Michael Paetzold, Lizenz: Creative Commons by-sa-4.0

(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1988-013-34A / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Masakr u Dobronína je událost z 19. května 1945, kdy došlo k násilnému usmrcení skupiny německých obyvatel Dobronína a Německého Šicendorfu v dnešním kraji Vysočina. Podle louky, kde k činu došlo, je tato událost známa také jako Kauza Budínka. .. pokračovat ve čtení

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války. Měla do značné míry charakter etnické čistky, místy doprovázené násilnými excesy včetně několika masakrů německých civilistů na jaře a v létě 1945. Šlo nejen o reakci na nedávnou politiku nacistického Německa hlavně v Protektorátu Čechy a Morava, jehož okupační správa se vůči českému obyvatelstvu soustavně dopouštěla rozsáhlého teroru. Dalším důvodem bylo podezření, že naprostá většina Němců žijících na českém, resp. československém území sympatizovala s nacistickou politikou. V neposlední řadě šlo o prevenci eventuálního budoucího zneužití situace podobné rokům 1938/1939 k napadení československého státu pod záminkou ochrany německé nebo jiné národnostní menšiny. Svou roli sehrálo také umožnění rozsáhlých konfiskací majetku Němců a kolaborantů ve prospěch československého státu v kontextu současného všeobecného znárodňování bank, pojišťoven, těžebního průmyslu, velkých průmyslových podniků a velkostatků jakož i poválečné hospodářské obnovy. A konečně je nutno zmínit obavy z možných budoucích problémů souvisících s tehdy těžko představitelným dalším soužitím českého národa s německou národnostní menšinou v ČSR a jejím eventuálním opětovném usilování o sebeurčení. .. pokračovat ve čtení