Eckernförde, Flüchtlingsbaracken

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-P003214 / CC-BY-SA 3.0

Autor:
NeznámýUnknown author
Formát:
800 x 512 Pixel (47357 Bytes)
Popis:
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Flüchtlingsbaracken bei Eckernförde
In solchen Elendsbaracken fanden die Heimatvertriebenen nach dem Zusammenbruch zunächst Zuflucht
Licence:
Credit:
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 22 Mar 2024 23:17:02 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F001153-0015A / Hundertmark / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0100 / Berg, Erik R. / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0130 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1987-058-09 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0128 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F005100-0010A / Steiner, Egon / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1983-0422-315 / Donath, Otto / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-H0304-0500-002 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, R 49 Bild-0131 / Wilhelm Holtfreter / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-W0911-501 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1988-013-34A / CC-BY-SA 3.0
(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de

Relevantní články

Vysídlení Němců z Československa

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války. Měla do značné míry charakter etnické čistky, místy doprovázené násilnými excesy včetně několika masakrů německých civilistů na jaře a v létě 1945. Šlo nejen o reakci na nedávnou politiku nacistického Německa hlavně v Protektorátu Čechy a Morava, jehož okupační správa se vůči českému obyvatelstvu soustavně dopouštěla rozsáhlého teroru. Dalším důvodem bylo podezření, že naprostá většina Němců žijících na českém, resp. československém území sympatizovala s nacistickou politikou. V neposlední řadě šlo o prevenci eventuálního budoucího zneužití situace podobné rokům 1938/1939 k napadení československého státu pod záminkou ochrany německé nebo jiné národnostní menšiny. Svou roli sehrálo také umožnění rozsáhlých konfiskací majetku Němců a kolaborantů ve prospěch československého státu v kontextu současného všeobecného znárodňování bank, pojišťoven, těžebního průmyslu, velkých průmyslových podniků a velkostatků jakož i poválečné hospodářské obnovy. A konečně je nutno zmínit obavy z možných budoucích problémů souvisících s tehdy těžko představitelným dalším soužitím českého národa s německou národnostní menšinou v ČSR a jejím eventuálním opětovném usilování o sebeurčení. .. pokračovat ve čtení