Paris, Unterzeichnung Elysée-Vertrag
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Info_non-talk.svg/15px-Info_non-talk.svg.png)
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Info_non-talk.svg/15px-Info_non-talk.svg.png)
Im Bild (v.l.n.r.) am Tisch:
Bundesminister des Auswärtigen, Dr. Gerhard Schröder, Bundeskanzler Konrad Adenauer, Staatspräsident Charles de Gaulle, Premierminister Georges Pompidou und
![]() |
Tento obrázek byl na Wikimedia Commons načten díky společnému projektu s Německým federálním archivem (Deutsches Bundesarchiv). Německý federální archiv zaručuje autenticitu pouze při využití originálních materiálů (negativů či pozitivů), případně při digitalizaci těchto originálů prostřednictvím digitálního obrazového archivu. |
Relevantní články
Elysejská smlouvaElysejská smlouva je dohoda o těsné spolupráci ve všech oblastech mezi Francií a Německem, podepsaná 22. 1. 1963. Zavazují se zde k „hledání pokud možno společné pozice“ k veškerým významným ekonomickým, politickým a kulturním otázkám. Smlouva vytvořila „osu Paříž – Bonn“, která se měla stát rozhodující silou Evropského hospodářského společenství. Klíčovou roli v procesu usmíření mezi Francií a západním Německem sehrál spolkový kancléř Konrad Adenauer, jehož snaha o překonání „historického nepřátelství“ mezi oběma zeměmi symbolicky vyvrcholila v červenci 1962, kdy se kancléř během státní návštěvy Francie zúčastnil spolu s francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem bohoslužby v remešské katedrále. Koncem ledna 1963 se oba politici sešli v Elysejském paláci v Paříži, aby slavnostně podepsali Smlouvu o německo-francouzské spolupráci. Francie chtěla jejím prostřednictvím čelit utvářejícímu se americko-britskému bloku v Severoatlantické alianci a stát se vedoucím politickým a vojenským činitelem v západní Evropě. .. pokračovat ve čtení