China, Überschwemmungsopfer

(c) Bundesarchiv, Bild 102-12231 / CC-BY-SA 3.0

Autor:
NeznámýUnknown author
Formát:
800 x 485 Pixel (66517 Bytes)
Popis:
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Ungeheure Ueberschwemmungskatastrophe am chinesischen Jangtse-Strom!

bei welcher über hunderttausend Menschen den Tod fanden und Millionen von Menschen durch Vernichtung der Reisernte vom Hungertode bedroht werden. Die Ueberschwemmung hat die Reisfelder auf einer Strecke von vielen hundert Kilometern vollständig vernichtet und so den Chinesen das Hauptnahrungsmittel geraubt.

Hungernde chinesische Familien werden vom internationalen Roten Kreuz durch Notstandsküchen ernährt.
Licence:
Credit:
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 07 Mar 2024 16:54:30 GMT


Relevantní články

Povodně v Číně 1931

Čínské povodně v roce 1931 nebo povodně na řece Jang-c’-ťiang v roce 1931 byly sérií ničivých povodní, ke kterým došlo v Čínské republice v létě roku 1931. Jsou považovány za nejtragičtější klasickou přírodní katastrofu 20. století. Odhady počtu obětí se pohybují od 145 000 až po 4 miliony mrtvých. Povodním předcházelo velké sucho v letech 1928-1930. V zimě 1930 došlo k četným sněhovým bouřím. Jarní tání zvedlo hladiny řek a půda velmi nasákla vodou. Do toho přišla vlna dešťů a cyklónů, která mimořádně zesílila v červenci 1931. Na přelomu července a srpna se vylila z břehů na mnoha místech řeka Jang-c’-ťiang. Když se přidala řeka Chuaj-che, tehdejší hlavní město Nanjing, ležící vlastně na ostrově mezi těmito dvěma řekami, se ocitlo v pasti. Tisíce lidí se utopilo, další zemřeli na vyhladovění v době odříznutí města od zbytku světa, další vlna mrtvých přišla v důsledku epidemie cholery a tyfu způsobených hygienickou situací po opadnutí vody. Ve městě se rozpadl sociální řád, objevily se kriminální excesy a dokonce případy kanibalismu. 19. srpna naměřili ve městě Hankou hladinu zvýšenou o 16 metrů nad dlouhodobý normál. 25. srpna došlo k další obrovské katastrofě, kdy voda prolomila hráz rybníka Kao-jou a mohutná vlna zastihla spící město. V jedinou chvíli se tak utopilo kolem 200 000 osob. Záplavami bylo tak či onak postiženo 51 milionů lidí, což představovalo čtvrtinu tehdejší čínské populace. Navzdory tomu, že vláda Kuomintangu počet obětí podhodnocovala, neboť nebyla v chaosu po druhé čínsko-japonské válce a v začínající čínské občanské válce schopna situaci nějak technologicky řešit, v čínském vědomí zanechala katastrofa hlubokou stopu, ba trauma, které po druhé světové válce formovalo politiku Čínské lidové republiky v oblasti vodohospodářství. Čína se dodnes pokouší vodní živly zkrotit sérií obřích přehrad. .. pokračovat ve čtení