Wahlplakat der NSDAP zur Reichstagswahl 
Ein Wahlplakat an den Litfassäulen in den Straßen Berlins ruft auf "für Frieden und Gleichberechtigung".
|
Tento obrázek byl na Wikimedia Commons načten díky společnému projektu s Německým federálním archivem (Deutsches Bundesarchiv). Německý federální archiv zaručuje autenticitu pouze při využití originálních materiálů (negativů či pozitivů), případně při digitalizaci těchto originálů prostřednictvím digitálního obrazového archivu. |
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Relevantní články
Německé volby do říšského sněmu 1933 (listopad)Volby v Německu 1933 konané 12. listopadu 1933 byly prvními nesvobodnými volbami do říšského směnu po převzetí moci nacisty. Ve volbách nemohla kandidovat žádná opoziční strana. Hlas NSDAP odevzdalo přes 92 % voličů, proti bylo celkem 3,3 milionů voličů. Volby se konaly ve stejný den jako referendum o vystoupení Německa ze Společnosti národů, které dopadlo velice podobně. .. pokračovat ve čtení
Národně socialistická německá dělnická stranaNárodně socialistická německá dělnická strana, též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově. Její členové se nazývali nacisté. K hlavním znakům nacismu patřil krajní šovinismus, revanšismus, rasismus, antisemitismus a pangermanismus. Strana používala sociální a nacionální demagogii a teror proti svým skutečným či domnělým oponentům. Propagandisticky těžila jednak z odmítání mírových smluv ukončujících první světovou válku, jejíž vítězové po Německu, jako státu, jež válku rozpoutal, požadovali vysoké válečné reparace na úhradu způsobených škod a další omezení, jednak z antisemitismu a šovinismu části Němců, a konečně z ekonomických dopadů první světové války, hyperinflace a později také Velké hospodářská krize na obyvatelstvo. .. pokračovat ve čtení