Bundesarchiv Bild 183-1987-0703-506, Adolf Hitler vor Rundfunk-Mikrofon retouched
ADN-ZB: Faschistisches Deutschland 1933-1945. Am 30. Januar 1933 ernennt Reichspräsident Paul von Hindenburg Adolf Hitler zum Reichskanzler. Der neue Reichskanzler Hitler (unser Bild) verliest am 1. Februar über alle deutschen Sender einen Aufruf der Reichsregierung an die deutsche Nation.
[Berlin.- Adolf Hitler vor Rundfunk-Mikrofon bei einer Radioansprache]
Abgebildete Personen:
- Hitler, Adolf: Reichskanzler, Deutschland
|
Tento obrázek byl na Wikimedia Commons načten díky společnému projektu s Německým federálním archivem (Deutsches Bundesarchiv). Německý federální archiv zaručuje autenticitu pouze při využití originálních materiálů (negativů či pozitivů), případně při digitalizaci těchto originálů prostřednictvím digitálního obrazového archivu. |
Relevantní obrázky
.jpg)
.svg)
.jpg)
.svg)
Relevantní články
Německé volby do říšského sněmu 1933 (listopad)Volby v Německu 1933 konané 12. listopadu 1933 byly prvními nesvobodnými volbami do říšského směnu po převzetí moci nacisty. Ve volbách nemohla kandidovat žádná opoziční strana. Hlas NSDAP odevzdalo přes 92 % voličů, proti bylo celkem 3,3 milionů voličů. Volby se konaly ve stejný den jako referendum o vystoupení Německa ze Společnosti národů, které dopadlo velice podobně. .. pokračovat ve čtení
Německé volby do říšského sněmu 1932 (listopad)Německé federální volby konané 6. listopadu 1932 byly v pořadí osmé volby do říšského sněmu Výmarské republiky. Jednalo se o poslední demokratické volební klání v Německu před převzetím moci nacisty. Hitlerova NSDAP zůstala nejsilnější stranou, ale v porovnání s červencovými volbami ztratila přes 4 % hlasů. Druhou nejsilnější stranou zůstali sociální demokraté, na které se na rozdíl 21 křesel dotáhli komunisté. .. pokračovat ve čtení
Německé volby do říšského sněmu 1933 (březen)Německé federální volby konané 5. března 1933 byly v pořadí deváté volby do říšského sněmu Výmarské republiky a poslední předválečné volby s účastí více politických stran. Volby se konaly krátce po požáru Říšského sněmu, který umožnil Hitlerovi přesvědčit prezidenta Paula von Hindenburg k přijetí dekretu o požáru Říšského sněmu. Dekret odstranil mnoho občanských svobod a umožnil zatčení vůdců Komunistické strany. .. pokračovat ve čtení
Německé volby do říšského sněmu 1932 (červenec)Německé federální volby konané 31. července 1932 byly v pořadí sedmé volby do říšského sněmu Výmarské republiky. Poprvé slavili volební vítězství nacisté, kteří posílili o 123 křesel, nepodařilo se jim ale získat absolutní většinu ve sněmu. S první porážkou od roku 1919 se musela vyrovnat Sociálnědemokratická strana Německa, která ztratila na úkor komunistů. .. pokračovat ve čtení
Německé volby do říšského sněmu 1930Německé federální volby konané 14. září 1930 byly v pořadí šesté volby do říšského sněmu Výmarské republiky. Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) si udržela i přes ztrátu 10 křesel pozici nejsilnější strany. Výrazně posílili nacisté z NSDAP vedené Adolfem Hitlerem. Strana si polepšila o 95 křesel s stala se druhou největší. Třetí skončili komunisté. .. pokračovat ve čtení
Německé volby do říšského sněmu 1936Německé federální volby konané 29. března 1936 byly druhými volbami do říšského sněmu po převzetí moci nacisty v Německu. Byly spojené s referendem žádající souhlas s vojenským obsazením Porýní. K dispozici byla pouze jediná kandidátka, na které figurovali kandidáti NSDAP a několik nestraníků. Byly to první volby po schválení tzv. Norimberských zákonů, které mimo jiné upřely volební právo Židům. .. pokračovat ve čtení
Německé volby do říšského sněmu 1938Německé federální volby do říšského sněmu se konaly 10. dubna 1938 v Německu a Rakousku. Adolf Hitler požádal voliče o schválení připojení Rakouska k Německu a o potvrzení nového seznamu kandidátů NSDAP do sněmu. Po připojení Sudet se doplňující volby s referendem konaly i tam, a to 4. prosince 1938. Byly to třetí a poslední volby v Německu po převzetí moci nacisty. Jako ve dvou předchozích případech byly i tyto volby zcela nesvobodné. Voličům byla k dispozici pouze jediná kandidátka a díky Norimberským zákonům bylo volební práno upřeno Židům. Oficiálně byla volební účast 99,5 % a pro kandidátku NSDAP a tedy i s připojením Rakouska souhlasilo 99,0 % voličů. Velmi podobné výsledky pak hlásily v prosinci Sudety. .. pokračovat ve čtení