Neues Chemiefaserkombinat entsteht in Guben

(c) Bundesarchiv, Bild 183-68141-0001 / Zühlsdorf, Erich / CC-BY-SA 3.0

Formát:
513 x 385 Pixel (57110 Bytes)
Popis:
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Zentralbild-Zühlsdorf Bu-Wz 22.10.59 Neues Chemiefaserkombinat entsteht in Guben. Eines der größten Kunstfaserkombinate entsteht gegenwärtig in Guben an der Oder-Neiße-Friedensgrenze auf dem Ruinengelände eines ehemaligen faschistischen Munitionswerkes. Vor dem eigentlichen Baubeginn müssen etwa 90 000 Kubikmeter Stahlbeton-Überreste des Rüstungswerkes beseitigt werden. Tag für Tag hallen die dumpfen Detonationen der Sprengungen über den Bauplatz. In mühevoller Arbeit haben die Bauarbeiter bereits über 63 000 Kubikmeter Beton geräumt, obwohl die Arbeiten durch gefährliche Hindernisse erschwert wurden. Das Kombinat wird 1963 die Produktion aufnehmen und bis zum Ende des Siebenjahrplanes eine jährliche Leistung von 3 000 Tonnen Dederonfeinseide, 9 000 Tonnen Lanonfaser und 1 000 Tonnen Lanonseide erreichen. UBz: Vermessungstechniker Joachim Küchling (im Vordergrund) bei der Arbeit.
Licence:
Credit:
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 01 Mar 2024 03:58:55 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Praga V3S

Praga V3S je třínápravový terénní nákladní automobil s pohonem všech kol. Vůz vznikl dle zadání a požadavků Československé armády na standardní střední terénní nákladní automobil. Vyznačuje se žebřinovým rámem, tuhými portálovými nápravami a vzduchem chlazeným motorem konstrukce Tatra. Praga V3S je nejdéle vyráběným československým nákladním automobilem a jedním z nejpočetnějších. První prototyp byl zhotoven roku 1952, v roce 1953 začala sériová výroba, která s přestávkami trvala až do roku 1990. Finální produkce probíhala nejprve ve vysočanském podniku Praga, následně se přesunula do letňanské Avie, dále do opravárenského závodu ve Vinoři a ke konci výroby do Bratislavských automobilových závodů. Během 80. let vstoupily do výroby modernizované verze M1 a M2. Celková produkce se odhaduje na přibližně 130 000 vozů. Praga V3S tvořila základ vozového parku poválečné československé a poté české armády i slovenské armády, kde sloužila v desítkách modifikací a teprve v prvním desetiletí 21. století začala být nahrazována Tatrou 810. Velké množství vozů Praga V3S sloužilo a dosud slouží v civilní sféře. Z typu V3S byla odvozena civilní verze Praga S5T, lišící se především dvounápravovým podvozkem s jedinou poháněnou nápravou. Vozy Praga V3S byly také exportovány, zejména do tzv. socialistických států. .. pokračovat ve čtení